Během každého ročního období v přírodě najdeme různé potraviny, ze kterých můžeme sestavit náš jídelníček. 

Zeleninu a ovoce pěstujeme a sklízíme v létě, na podzim je můžeme fermentovat, zavařovat a mrazit na zimní období, kdy počasí neumožňuje rostliny pěstovat. Když se potom podíváme na naše předky, zimní období bylo charakteristické tzv. ketózou. Stavem, kdy nepřijímáme dostatek sacharidů z ovoce a zeleniny a naše tělo aktivuje záložní systém tvorby energie z ketonů. Ty v našem těle vznikají v důsledku konzumace masa, ryb (bílkovina) a živočišného tuku. Ty by v ideálním případě měly v zimních měsících tvořit základ jídelníčku. 

O ketóze, přerušovaném půstu apod. budeme mluvit ještě ve 4. modulu o stravě.  

Různá roční období mají své vlastní jedinečné vlastnosti. Letní strava je lehčí, čerstvější a přináší nám pocit ochlazení. Navíc nám přináší dostatek tekutin a minerálů, abychom zvládli vyšší teploty, se kterými během léta potýkáme. Také je bohatší na sacharidy, abychom si natvořili tukové zásoby na náročnou zimu. 

V zimě naopak potraviny upravujeme tepelně a používáme byliny a koření, které mají zahřívací vlastnosti. Za pomoci fermentace získáváme pro náš mikrobiom spoustu PRObiotik a PREbiotik v přirozené formě. 

Ale vždyť máte v jídelníčcích také tropické ovoce a cizokrajné potraviny!

Určitě jste si všimli, že během eliminací hojně používáme cizokrajné ovoce, zeleninu, ale i tuky. Děláme to proto, že mnoho z nás nemusí v začátku tolerovat nadýmavou zeleninu, živočišné tuky jako jsou sádlo a ghí. 

Celá řada importovaných potravin nám mohou napomoci zpestřit jídelníček během eliminace a navíc nám přinesou zdravotní benefity. Pokud však nechcete využívat cizokrajné ovoce nebo zeleninu, můžete si Váš jídelníček sestavit i ze základních surovin.

Pár slov o tucích:

Živočišné tuky patří mezi „zdravé“ tuky. Pokud však v důsledku předchozího stravování máte zvýšený cholesterol, je vhodné se na nějakou dobu vyhnout živočišným tukům a upřednostnit rostlinné tuky, které mají protizánětlivé vlastnosti. 

Také lidé s tzv. ApoE4 genetickou mutací netolerují živočišné a nasycené tuky a jejich konzumace u nich vede ke zvýšení cholesterolu. Proto přibližně 4 týdny po změně stravování doporučujeme cholesterol vyšetřit. Pokud bude zvýšený, je třeba konzultovat s námi složení jídelníčku. A v případě, že na straně stravy nebude potíž, je vhodné vyšetřit ApoE4 mutaci a nasycené tuky, alespoň do výsledku vyšetření, ze stravy eliminovat.  

Co můžeme najít na naší zahradě během léta? 

Čerstvá listová zelenina – hlávkový salát, římský salát, ledový salát, rukola, polníček, špenát, mangold, čekanka

Kořenová zelenina – mrkev, petržel, pastiňák, řapíkatý celer, 

Cibulová zelenina – cibule, česnek, pórek

Bulvová zelenina – celer, řepa, ředkev, ředkvička, tuřín, řepa, brambor(není součástí AIP protokolu), 

Plodová zelenina – lilek, rajče, paprika, okurky, meloun, cukety, dýně – hokaido, máslová, špagetová dýně..

Lusková zelenina – hrách, zelené fazolky, lusky z mladého hrášku 

Košťálová zelenina – brokolice, květák, kapusta, zelí, růžičková kapusta

Bylinky – Oregáno, tymián, rozmarýn, meduňka, máta, bazalka, citrónová tráva, majoránka, hřebíček, kmín (není součástí AIP), nové koření, bobkový list, pažitka, libeček, nať petrželky.. Bylinky můžete přidávat do vaření v čerstvé nebo v sušené formě. 

Ovoce

Jádrové – jablko, hrušky, kdoule, mišpule, oskeruše, jeřabiny

Peckovité – meruňky, švestky, višeň, třešeň, broskve, slívy

Bobulové – borůvky, maliny, angrešt, rybíz, maliny, jahody 

Využijte letních dní k tomu, abyste si poskládali rozmanitý a barevný talíř. Naši předkové migrovali a během roku snědli až nekolik stovek různých bylin, kořínků a rostlin. Ochutnejte nové věci, vyzkoušejte zajímavou zeleninu, pokud vám to zažívací ústrojí. Každá rostlina má jiné spektrum látek, se kterými jsme se miliony let vyvíjeli a které podpoří naše zdraví. 

Zelenina v zimě?

Některé druhy zeleniny můžete pěstovat i během zimního období. Pokud zasejete mrkev na konci léta, tak se na podzim a začátku zimy můžete těšit na šťavnatou domácí zeleninu. Takto můžete vyset i petržel, celer, pastinák, cibuli včetně šalotky a zimní odrůdy česneku. Během zimy lze sklízet i kadeřavou kapustu, pórek a růžičkovou kapustu. Pokud nejsou mrazivé zimy, dá se pěstovat i zimní druh salátu. 

Všechna tato zelenina je takzvaně mrazuvzdorná a odolává nízkým teplotám i nepřízni počasí.  

Během zimy je velmi důležité zeleninu správně uchovávat. Můžete ji dát do bedny s pískem nebo ji nakrouhat a využít starou dobrou fermentaci. Ne nadarmo naše babičky říkaly, že kvašené zelí je ten nejlepší multivitamín. 

Zeleninu můžete i zamrazit. Jedná se o šetrné skladování, kdy nedojde k tak velké ztrátě vitamínů. Zmrazit můžete jak bylinky, tak ovoce. 

Pokud se Vám urodilo velké množství ovoce, například jablek, třešní nebo jahod, můžete využít zavařování bez cukru a bez želírovacích směsí. 

Jak prakticky na zdravé fermentování zeleniny a tradičního kvašeného zelí? To se dozvíte ve 4. modulu základního programu. 

TOP 4 sezónní potraviny: 

1. Mrkev a řepa 

Jde o zeleninu, která je nesmírně bohatá na živiny. Obsahuje antioxidanty a vlákninu, podporující mikroflóru našich střev. Šťávu z řepy můžete použít jak v čerstvém, tak v sušeném stavu. Sušenou formu řepové šťávy můžete přidávat do svých oblíbených smoothie nebo jogurtů. Nebo si z řepy můžete vytvořit lahodné carpacio, které si můžete dochutit extra panenským olivovým olejem, nasekanou čerstvou bazalkou a coco amino omáčkou. 

Mrkev ve vaší kuchyni najde velké upotřebení. Lze ji přidávat do vývarů, udělat z ní pečené hranolky, které můžete obalit v lahůdkovém droždí nebo si ji nastrouhat do salátu či křoupat „jen tak“. 🙂

2. Ředkvičky 

Ředkvičky obsahují PREbiotickou vlákninu, vodu a sirné sloučeniny, které pomáhají detoxikovat střeva, játra a zlepšují stav kůže. U lidí, kteří trpí HIT, SIBO infekcí, nebo IBD nemusí ředkvičky činit jejich trávení dobře. Je tomu tak z důvodu silic a sirnatých sloučenin, které mohou trávicí trakt dráždit. 

3. Borůvky 

Příroda disponuje mnoha prospěšnými látkami, které nám pomohou na cestě k uzdravení. Borůvky jsou jednou ze SUPERPOTRAVIN, které obsahují antioxidační fytonutrienty zvané antokyany. Jde o látky, které neutralizují volné radikály poškozující buňky a tkáně. Antokyany navíc posilují strukturu kapilár a zvýrazňují účinky vitamínu C. Antioxidanty mají také neuroprotektivní účinky. 

Je až neskutečné, co malé tmavé bobulky mohou obsahovat a jak mohou prospět našemu zdraví. Čím jsou borůvky jsou zralejší, tím je obsah jejich antioxidantů je vyšší. Antioxidanty jsou pigmenty, tedy barvičky. Mezi další probarvené ovoce, které se rovná borůvkám stran antioxidační aktivity, patří ostružiny, jahody, maliny a další bobule. 

Borůvky můžete přidat do sladkých dezertů, ochutit jimi oblíbené smoothie, nebo je začlenit do zeleninového salátu. Také je můžete zobat jen tak na svačinu. Borůvky mají nízký glykemický index. Nezvednou vám příliš krevní cukr a tvoří skvělý doplněk terapeutické diety. 

Cizokrajné SUPERPOTRAVINY

1. Avokádo 

Toto úžasné ovoce obsahuje cennou kyselinu olejovou, která napomáhá zefektivnit metabolismus tuků. Avokádo je také bohaté na na karotenoidní antioxidanty lutein a na vitamín E. 

Z avokáda si můžete připravit luxusní guacamole, přidat jej do vašeho oblíbeného smoothie, do salátu nebo jako dip k masu a zelenině. Avokádo můžete použít i jako pojivo do vašich oblíbených pomazánek, dezertů, ale i do ovocné zmrzliny. 🙂

2. Baobab 

Baobab je bohatý na vitamín C, draslík, vápník, hořčík a vlákninu. Podporuje správnou funkci imunitního systému, napomáhá při únavě nebo při fyzickém vypětí. 

Můžete ho přidávat do vašich oblíbených smoothie, kombinovat jej s kokosový mlékem nebo s kokosovým jogurtem. Baobab je opadavý strom, který pochází z Madagaskaru. Už jsem jej doporučovala přidávat do vody lidem, kteří nedodržují pitný režim a pomáhá jim tekutiny které pijí dochutit.  

3. Citróny a limety 

Citróny a limety jsou skvělé ovoce, které vás během léta krásně ochladí. Podporují detoxikaci jater a těla. 

Citrón a limetu můžete použít jako zálivku s olivovým olejem a solí do vašich oblíbených zeleninových salátů nebo si jimi ochutit filtrovanou vodu. 

Salát v zimě?

Zelenina pěstovaná v zimě obsahuje množství dusičnanů, které vznikají v důsledku nedostatku světla, které na rostlinu dopadá. Dusičnany jsou nebezpečné zejména pro děti a citlivé jedince, u kterých mohou vyvolávat dušení, pocit na zvracení a zvýšení srdeční frekvence. 

K této reakci samozřejmě nedojde po konzumaci trošky salátu. Ale dieta ve formě smoothie a množství salátů, která je na jezení velkého množství listové zeleniny založena, by mohla tyto reakce vyvolat. 

Množství dusičnanů se však redukuje tepelnou úpravou, proto je v chladném období vhodné ji tepelně upravovat.

Nejvíce dusičnanů obsahuje:

listová zelenina, cuketa, ředkvičky, salát, kořenová zelenina, kapusta, zelí, květák. 

Nejméně jich naopak najdete v: 

rajčatech, okurkách, paprice, bramborách, fazolích, hrášku, cibuli a česneku.