2. krok- Makro a Mikro živiny
Základní stavební kameny jídla jsou makro a mikro živiny. Jejich porozumění je klíčem k vytvoření vyváženého jídelníčku, který si můžeme ušít na míru tak, jak potřebujeme. Ať už se snažíme přibrat nebo zhubnout, pochopení základních principů stravování nás může posunout o mnoho vpřed, díky čemuž dosáhneme našich vysněných cílů.
Přiložili jsme Vám zde i animované video pro představu jak funguje naše trávení 🙂
Modul 3- kroky:
Co jsou to makroživiny?
Mezi makroživiny patří BÍLKOVINY, TUKY A SACHARIDY. Díky těmto makroživinám, k naše tělo získává dostatek energie a živin. Makroživiny najdeme v naší potravě. Jen je důležité si je dobře poskládat, abyste měli správné poměry. Bez těchto makroživin nemůžeme žít, jelikož je potřebuje např. pro udržení krevního oběhu, růstu a správného vývoje, ale i k poskytování dostatečné energie mozku pro kognitivní funkce.
SACHARIDY (z lat. saccharum = CUKR), můžeme také použít název GLYCIDY, nepřesně cukry.
Obsahují 4kcal na 1g
Jedná se o přírodní látky, které vznikají z glukózy.
Jakékoliv sacharidy (ať jsou to jednoduché sacharidy nebo složené), tak tělo je štěpí na glukózu, která se snadno využije na energií nebo se uloží do svalů a tukových zásob. Zásoby sacharidů jsou v organismu uloženy ve formě glykogenu. Glykogen je skladován především v játrech, ve svalové tkáni a myokardu.
Trávení sacharidů začíná už už v ústní dutině, kdy sliny obsahují enzym amylázy (ptyalin), který je obsažen ve slinách a dochází ke štěpení. Amyláza se mění v ústech, jícnu a hltanu polysacharidy na disacharid maltózu. Další fáze trávení sacharidů se odehrává v tenkém střevě.
Sacharidy v tenkém střevě se mění na jednoduché cukry – glukózu, fruktózu a galaktózu.
Glukóza v krevním oběhu způsobuje uvolnění inzulínu ze slinivky. Inzulín aktivuje molekuly určené pro přenos glukózy tzv. GLUT4, které se nacházejí v buněčných membránách. Játry nevyužitá glukóza zůstává v oběhu a je zdrojem energie pro mozek, červené krvinky a další tělesné tkáně.
Ale pozor, je tu i fruktóza, kterou často přijímáte v nadměrném množství ve stavě. Fruktóza se musí zpracovat v játrech, jelikož žádná tělesná tkáň ji nedokáže přímo využít. V játrech se fruktóza přemění na glukózu a uloží se ve formě glykogenu (škrobu). Nadměrný příjem fruktózy je klíčovým faktorem při obezitě, depresích, cukrovce a dalších onemocněních souvisejících s poruchami metabolismu.
Jakmile glykogenová kapacita jater je přeplněná a v krevním oběhu je stále vysoká hladina glukózy, tak nadbytečné sacharidy se mění na tuk ve formě nasycené monokarboxylové kyseliny (kyseliny palmitové). Tato kyselina se váže na molekulu glycerolu společně s bílkovinami a cholesterolem. Molekula kyseliny palmitové se uvolňuje z jater a v těle se přeměňuje na energií nebo se ukládá do tukových zásob. Kyselina palmitová má výrazný vliv na metabolismus a hormonální prostředí organismu a snižuje naši citlivost na leptin. (LEPTIN= informuje náš mozek, zda se cítíme sytí. Pokud přestane fungovat, tak ztrácíme schopnost regulovat chuť k jídlu. )
Pokud dojde k rezistenci na leptin, tak hypotalamus nedokáže přijímat signály o tom zda jsme sytí. Naopak máme stále hlad a jíme více než skutečně potřebujeme. Rozvine se u nás nadměrná potřeba chutě na sladké.
!Pamatujte, že kyselina palmitová způsobuje leptinovou rezistenci a vede k tomu, že se necítíme dostatečně sytí a tím způsobuje nadměrný příjem sacharidů ve stravě!
Vysoký příjem sacharidů ovlivňuje nejen leptinovou rezistenci, ale jde i v ruku v ruce s inzulínovou rezistencí, kterou jsme se zabývali v předchozích modulech.
Naším cílem je omezit příjem rafinovaných sacharidů a fruktózy v naší stravě. Budeme vybírat sacharidy v podobě zeleniny a ovoce, případně kvalitních pseudoobilovin. Jako zdroj energie nám bude sloužit příjem kvalitních tuků. Tím, že budeme v jídelníčku navyšovat zeleninu, budeme takto doplňovat vlákninu, která je kruciální pro mikrobiom a střevní výstelku. Funguje jako PREBIOTIKUM pro dobré bakterie. Změnu ve Vašem jídelním plánu musíte dělat postupně. Pokud jste nebyli zvyklý přijímat dostatek vlákniny nebo trpíte HIT/syndromem SIBO nebo ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou, tak nadměrný příjem vlákniny, Vám nemusí na začátku dělat dobře. Vždy když budete do svého jídelníčku zařazovat zeleninu, vždy na začátku ji tepelně upravujte, zbavujte ji od slupek a vybírejte druh zeleniny, která Vám nezpůsobuje nadýmání.
Ovoce zařazujte do kompletních porcí. Ovoce obsahuje hodně fruktózy. Aby došlo ke snížení glykemického píku, tak je vhodné porci doplnit o bílkovinu a tuk. Zaměřte se na dostatečné a kompletní porce. Ovoce můžete zakomponovat do smoothie, dezertů na doslazení, do salátů apod.. Pokud budete jíst dostatečně a Váš talíř bude obsahovat všechny makroživiny, tak nebudete mít chutě, pocit hladu. Naučíte se jíst pravidelně a nastolíte ve svém stravování režim. Hladina inzulínu nebude jako na horské dráze a budete mít stálou energií po celý den.
Zde přikládáme základní rozdělení SACHARIDŮ. Rozdělujeme je na JEDNODUCHÉ A SLOŽENÉ. Do jednoduchých sacharidů patří (monosacharidy a disacharidy) a složené (polysacharidy, škroby a vláknina). Nechceme Vás zahltit odbornými termíny, a proto jsme zde uvedli i přesnější rozdělení pro „šprty“ jak se SACHARIDY dělí:
Sacharidy rozdělujeme na:
Monosacharidy
– Jsou tvořeny jednou cukernou jednotkou – glukóza, fruktóza a galaktóza. , jedná se o základní sacharidy, které jsou základní stavební jednotkou všech složitějších sacharidů
Typické monosacharidy : glukóza, fruktóza a galaktóza
Jednoduché cukry nejčastěji najdeme v cukrovinkách, ovoci, řepě, cukrové třtině..
Disacharidy
– Jsou tvořeny 2 cukernými jednotkami
Mezi typické disacharidy patří – sacharóza (bílý cukr), laktóza (mléčný cukr), maltóza
Trisacharidiy – Rafinóza, atd..
Polysacharidy
– Jsou tvořeny z více jak 10 cukerných jednotek
Do polysacharidů se řadí také škroby, které najdeme např v běžných bramborách, topinamburech, batátech, obilovinách, pseudobilovinách, rýži, manioku a kukuřici…
Do polysacharidů patří také VLÁKNINA, známá jako celulóza, která se nachází v rostlinách. Zdrojem vlákniny jsou všechny rostliny a houby. Existují dva druhy vlákniny:
Rozpustná vláknina
– Je součástí ovoce, zeleniny, ovsa, ořechů a luštěnin. Najdeme ji v semenech jitrocele (psyllium), guarová guma nebo pektiny, atd..
– Je HYGROSKOPICKY (obsahuje složky rostlinných buněk, které bobtnají ve vodě). Dokáže v trávicím traktu fermentovat a tím může být i zdrojem energie. Zlepšuje trofiku sliznice tračníku a také funkci střevní bariéry.
– Rospustná vláknina je dobrým pomocníkem pro mikrobiální flóru, protože rozpustná vláknina působí jako PREBIOTIKUM.
– Napomáhá regulovat trávení tuků a sacharidů a dodává pocit nasycení, díky tomu, že na sebe dokáže navázat vodu.
– Vstřebává přebytečnou vodu ze střev a zvětšuje objem stolice. Napomáhá také ovlivňovat hladiny cholesterolu.
Nerozpustná vláknina
– Najdeme ji v obilninách, pseudoobilovinách a zrnech.
– Skládá se z různých buněčných stěn a ligninů. Dokáží na sebe vázat vodu, ale nebobtná.
– Nerozpustnou vlákninu náš trávicí trakt nedokáže rozložit, proto tato vláknina prochází traktem nestrávená.
– Není zdrojem energie, protože v trávicím traktu nefermentuje.
– Pravidelná konzumace napomáhá peristaltiku střev a snižuje vstřebávání žlučových kyselin.
Denní příjem vlákniny by se měl pohybovat v rozmezí 20-35g/den. Člověk, který není zvyklý na dostatečný příjem vlákniny ve svém jídelníčku, je potřeba vlákninu navyšovat postupně a např. zeleninu tepelně upravovat nebo semena či pseudoobiloviny dostatečně namáčet. Nejenom pro lepší stravitelnost, ale v prvé řadě pro snížení antinutričních látek, které se nachází ve slupkách semen, oříšků, pseudoobilovin/obilovin, rýže nebo luštěnin.

BÍLKOVINY = PROTEINY
Bílkoviny jsou základním stavebním materiálem těla. Jsou nezbytné pro růst, naše tkáně, kosti, kůži, svalové vlákna, enzymy a naše hormony.
Bílkoviny dělíme dle původu na :
Živočišné – ryby, maso, vejce, mléko, vývary, mléčné produkty, hydrolyzovaný kolagen, hydrolyzovaný vývar, vnitřnosti nebo vnitřnosti v lyofilizované formě.
Rostlinné – luštěniny, obiloviny, ořechy, semena, řasy, zelenina
Bílkoviny se v zažívacím traktu rozkládají na základní prvky a to jsou aminokyseliny (AMK) za pomoci proteolytických enzymů. Aminokyseliny jsou základní kameny buněk, které slouží pro tvorbu enzymů a některých hormonů. V přírodě najdeme celkem 20 základních aminokyselin. Aminokyseliny se různě kombinují a vytvářejí různé sekvence bílkovin (proteinů), které jsou nezbytné pro naše tělo.
Pro zajímavost – dělení aminokyselin (AMK):
esenciální AMK – organismus tyto AMK si neumí vytvořit sám a je nutné je přijímat ve stravě
neesenciální AMK– jsou přijímány v potravě
semiesenciální AMK– Naše tělo je schopno tyto AMK syntetizovat, ale pokud dojde k patologické situaci v našem těle (fyzické přetížení, podvýživa, atd..) tělu je potřeba tyto AMK dodat exogenně. Jedná se o AMK – arginin a histidin.
Víte, že jakákoliv AMK se může stát v našem těle LIMITNÍ? To znamená, že je v naší stravě nedostatečně zastoupená. Jedná se převážně o AMK lysin a methionin. Tyto AMK najdete v mase nebo ve vnitřnostech. Pokud nekonzumujte kompletní spektrum AMK může se stát, že některá aminokyselina bude ve Vašem těle deficitní. Proto se zaměříme na pestrý jídelníček, kdy v jídelníčku bude zastoupené kompletní AMK spektrum. Pokud některé z AMK je limitní a nepřijímáme ji dostatečně ve stravě může dojít k proteinové podvýživě. Z dlouhodobého hlediska nedostatečná proteinová výživa může způsobit nedostatek vede k rozvoji různých onemocnění.
Pokud člověk konzumuje výhradně rostlinnou stravu, nedokáže ve stravě příjimout celé spektrum AMK. Živočišná bílkoviny má kompletní spektrum AMK. Uvádí se, že příjem jakékoli esenciální aminokyseliny v nadbytku narušuje metabolismus ostatních aminokyselin a stupňuje projevy limitní aminokyseliny. Proto v našem jídelníčku se zaměříme na kompletní spektrum AMK jak z živočišné, tak z rostlinné říše.
Při výběru živočišných výrobků nejvíce záleží na způsobu chovu a na tom, čím bylo zvíře krmeno. Tyto dva faktory se promítnou do kvality konzumované bílkoviny. Residua z pesticidů, insekticidů, aditiv z krmiv, hormonů a antibiotik se ukládají zejména v tukových tkáních zvířat. Proto vybírejte vždy maso ze zvířat, které byly krmeny přirozeně (grass fed), z volných chovů, nejlépe v bio kvalitě. To stejné platí o konzumaci ryb. Kupujte ryby z lovu a nikoli z farmových chovů.
Různá masa mají jiné složení vitamínů a minerálů, proto střídejte živočišnou bílkovinu, abyste získali potřebné mikronutrienty. Maso je mimo jiné zdrojem vitamínu B12 a hemového železa v nejlépe využitelné formě, kterou v rostlinné podobě nelze získat. Maso z volných chovů má zdravější tukový profil, který je dán poměrem obsahu mastných kyselin omega-3 a omega-6. V mase z volných chovů se nachází mnohem více vitamínu A, E, betakarotenu, zinku, železa, fosforu, sodíku a draslíku.
Pokud nebudete mít chuť na živočišnou složku, můžete ve svém jídelníčku využít hydrolyzovaný kolagen v kombinaci s izolovanými AMK od značky Biogena nebo Klaire Labs. Tyto suplementy si můžete přidat do zeleninových polévek nebo smoothie, ale i zmrzliny 🙂 Izolované AMK jsou vhodné pro jedince, kteří mají problém s podvýživou, jedinci s autoimunitním onemocněním trávicího traktu, je vhodné tělu dodávat AMK v naštěpené formě v podobě hydrolýzy. Hydrolyzovaný kolagen/vývar obsahuje nízkomolekulární proteiny snadno stravitelné do 30 minut po požití. Obsahují dostatečné množství aminokyselin, jako je glycin, lysin, prolin, které jsou speciálně zapotřebí pro obnovu pojivových tkání a napomáhají regulovat funkci buněk. Na kolagen nebo hydrolyzovaný vývar se nedíváme primárně jako na zdroj bílkovin, ale jde o štěpy peptidů, které při správné aplikaci mají účinky při výživě pojivových tkání a působí blahodárně na regeneraci na střevní výstelku. Vhodné je kolagen nebo hydrolyzovaný vývar kombinovat s izolovanými AMK, protože kolagen neobsahuje kompletní spektrum AMK. Jsou vhodné pro senzitivní jedince, pro jedince, kteří mají alergií nebo intolerance na hovězí protein.

TUKY = LIPIDY
Lipidy jsou tuky a tukové látky, které tělo využívá jako zdroj energie. Jsou výborným zdrojem energie. Jsou nezbytné pro správné funkce buněčných membrán v našich buňkách, jsou nezbytné pro správné vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A,D,E,K). Tuky se ukládají pod kůží a tím plní i izolační funkci. Tzn. že chrání naše tělo před tepelnými ztrátami. Jak se říká: ,,Na zimu se lehce obalíme tukem, abychom se ochránili před zimou, tak na tom něco tom bude.“ 🙂
Hlavní složkou tuků jsou triacylglyceroly, z nichž se za pomoci hydrolýzy uvolňují mastné kyseliny. Při metabolismu tuků se kromě mastných kyselin (MK) a glycerolu vznikají steroly a to zejména CHOLESTEROL.
Cholesterol je často vykreslován jako strašák, ale naopak pro je nezbytný pro naše zdraví. Cholesterol je lipid, který je důležitým stavebním prvkem tkání, mozku a nervového systému. Cholesterol je transportní molekula, která přenáší živiny rozpustné v tucích a aby byly náležitě využity. Je také základním stavebním kamenem pro hormony včetně progesteronu, estrogenu, testosteronu, kortizolu a vitamínu D. Cholesterol tělo využívá pro tvorbu žlučových kyselin, které napomáhají trávení tuků.
Zdravé hladiny cholesterolu jsou kruciální pro snížení rizika jakýchkoliv onemocnění. Ale někteří jedinci, kteří i přes upravení stravy mají problémy s vysokým cholesterol by neměli zapomenout si nechat zkontrolovat gen APOE4.
Co je to gen APOE4?
Gen APOE zodpovědný za to, že Vaše tělo přiměje vytcořit protein apoliproptein E. APOE pomáhá smíchat lipidy (tuky) za vzniku lipoproteinů. Lipoproteiny jsou molekuly tvořené lipidy a proteiny. Transportují cholesterol a další tuky krevním řečištěm do buněk, kde jsou potřeba. Máme čtyři druhy APOE a právě APOE4 je spojen se zvýšeným výskytem rozvoje Alzheimerovy choroby. To ale neznamená, že pokud máte APOE4 pozitivní, tak byste měli onemocnět Alzheimerovou chorobou. U mnoho lidí se ani tato nemoc nerozvine. Důležitou rolí genu APOE4 znamená, že nedokážete správně metabolizovat nasycené tuky. Tím ve Vašem těle se může rozvinout zánět a tím se může dojít k rozvoji autoimunitního onemocnění.
Pokud máte lipidový panel v pořádku, včetně poměrů LDL a HDL včetně dobrých hladin triglyceridů a homocysteinu, tak testování tohoto genu je zbytečné.
Lidé, kteří mají pozitivní gen APOE4 je doporučena protizánětlivá strava jak zde uvádíme, ale měli by se vyhýbat nasyceným tukům a využívat prospěšné mononenasycené tuky (např. olivový olej, avokádový olej, dobrým zdrojem jsou i ořechy, semena a omega-3 mastné kyseliny). Protizánětlivé stravování je bohaté na spoustu živin, polyfenolů a anthokyanů. Právě polyfenoly, které můžete najít i v olivovém oleji mají ochranné účinky a snižují zánět v našem těle. Najdeme je i v jiných potravinách jako jsou jablka, česnek, špenát, červené zelí, olivy, bylinky, brokolice, atd..
„Tuky nejsou zdravé“…. Často se setkáváme s touto větou. A proč tomu tak je?
V 60.letech 20.století cukrovarský průmysl zaplatil výzkumníkům z Harvardu za zveřejnění přehledu o cukru, tuku a srdečních chorobách. Tím, že cukrovarský průmysl si zaplatil výzkum o cukru, tak vědci přesunuli vinu za srdeční onemocnění tukům. Na základě této studie potravinářský průmysl začal propagovat nízkotučnou dietu. Tato strava byla nabízena jako nejzdravější prevencí srdečních chorob. Začali se vyrábět zpracované potraviny obsahující hydrogenované tuky a zpracovaný cukr. Nasycené tuky byly nahrazeny transmastnými tuky a cukry. To vedlo k výskytu velké obezity a dalších souvisejících chorob. Vzrostlo velké procentu výskytu cukrovky, srdečních chorob a rakoviny. Tyto choroby vzrostly od té doby, kdy Američané propagovali nízkotučnou dietu s vysokým obsahem sacharidů. Tento výzkum převálcoval výzkum o tucích v 50. letech. Naštěstí se věda posunula kupředu a byla odhalena pravda o tucích. Věda potvrzuje, že pokud začleníme zdravé tuky do naší stravy mohou nám pomoci zhubnout, snížit zánětlivé procesy v našem těle, zvýšit energií, zlepšit zdraví mozku a srdce a prodloužit náš život.
Aby tuky poskytovaly tyto benefity, které zde uvádíme, tak je potřeba do stravy začlenit „zdravé tuky“. Je také důležité rozlišovat nasycené a nenasycené tuky, živočišně a rostlinné tuky. Které tuky použít do teplé kuchyně nebo do studené kuchyně.
„Zdravé tuky“ najdeme v rostlinných zdrojích – avokádo, avokádový olej, ořechy, ořechová másla, kokos, kokosový olej, olivy, olivový olej. Z živočišné říše – hovězí lůj, kachní a husí sádlo, ghí, máslo, vaječné žloutky. Jen zde podotýkáme, že zvířata by měla pocházet z volných chovů.
Základní rozdělení zdravých tuků:
Mononenasycené „zdravé“ tuky (MUFA – Mono Unsaturated Fatty Acids =Mononenasycené mastné kyseliny)
Potraviny, které jsou bohaté na mononasycené tuky patří olivy a olivový olej, ořechy, ořechová másla, avokádo a avokádový olej. Jsou při pokojové teplotě tekuté, ale po zchlazení začnou tuhnout. Jejich konzumace Vás může ochránit před srdečními chorobami tím, že napomáhají snižovat LDL a celkový cholesterol. Napomáhají zlepšit citlivost na inzulín, stabilizovat hladinu cukru v krvi, tím slouží jako prevence inzulínové rezistence. Především jsou bohaté na antioxidanty, které napomáhají tělu vylučovat volné radikály a toxické látky.
Nasycené „zdravé“ tuky (SFA – saturated fat acid = nasycené mastné kyseliny)
Nachází se jak v živočišných, tak v rostlinných tucích. Živočišné – hovězí lůj, sádlo, ghí, máslo, Rostlinné zdroje – kokosový olej, za studena lisovaný palmový olej a MCT olej. Mají pevnou konzistenci i při pokojové teplotě. Nasycené tuky tvoří až 50% našich buněčných stěn a jsou takovou ochranou našich buněčných stěn, protože chrání proti nežádoucím látkám, které mohou narušovat integritu buněčných stěn. Podporují zdraví kostí (napomáhají využívat vápník v našem těle), mají antibakteriální a antimykotické účinky a podporují náš imunitní systém.
Polynenasycené „zdravé“ tuky (PUFA – Unsaturated Fatty Acids = polynenasycené mastné kyseliny)
Nesmíme zapomenout na zdravé omega-3 tuky, které se nacházejí v tučných rybách – Aljašský losos, sardinky, šproty, halibut.. Omega-3 se nacházejí i v ořechách a semenech jako jsou např. makadamy, lískové ořechy, chia, mandle, chia a lněné semínko. Hovězí maso a mléčné výrobky krmené trávou jsou bohaté na řadu živin včetně omega-3 mastných kyselin, CLA, zdravých bílkovin, vitamínu E, B12, thiaminu , riboflavinu, kreatinu, železa a zinku.
Omega-3 mastné kyseliny podporují snížit zánět a chronické onemocnění včetně srdečního onemocnění. Mohou pomoci snížit triglyceridy a apoproteiny (jedná se o markery cukrovky) a podporují zvýšit hladinu HDL („dobrého“ cholesterolu“). Jsou nezbytné pro zdraví mozku a očí.
Naším cílem je si udržovat správné poměry omega-3 a omega-6 mastných kyselin. Omega-6 mastné kyseliny jsou také zdraví prospěšné, ale pokud je získáváte z nezdravých zdrojů a převažují nad protizánětlivými omega-3 mastnými kyselinami, tak mohou prohlubovat zánětlivé procesy v těle. Měli by být v ideálním poměru 4:1 / 1:1 (omega-3:omega-6).
Pokud v našem jídelníčku převažují rafinované oleje a ztužené tuky („špatné“ tuky), tak přijímáme větší podíl omega-6 mastných kyselin, které prohlubují chronický zánět v našem těle.
„Nezdravé tuky“ jsou vysoce průmyslově zpracované.
Mononenasycené „nezdravé“ tuky snadno oxidují a podporují zánětlivé procesy v našem těle. Př.: Řepkový olej, slunečnicový olej, sójový, rýžový olej,..
Nasycené „nezdravé“ tuky včetně trans-tuků v této podobě jsou vysoce škodlivé. Př.: Margarín a veškeré hydrogenované oleje (trans tuky).
Trans (hydrogenované) tuky
Hydrogenace tuků je proces, který se mění polynenasycené mastné kyseliny, které jsou za normálních okolností kapalné za pokojové teploty, na tuky které jsou při pokojové teplotě pevné. Mezi hydrogenované tuky patří palmový olej, sójový a kukuřičný olej. Trans (hydrogenované) tuky se většinou nachází v průmyslově zpracovaných potravinách jako jsou: sušenky, cukrovinky, hranolky, koláče z obchodů, polotovary…
Margarín a margarínové pomazánky se vyrábí ze žluklých rostlinných olejů a obsahují mnoho přísad. Při výrobě margarínu se používají levné oleje. V důsledku tomuto průmyslovému zpracování konzumace hydrogenových (trans ) tuků je spojováno s aterosklerózou, cukrovkou, obezitou, atd..
Všechny rafinované oleje, se kterými se běžně setkáte v restauracích nebo v obchodech jsou vysoce průmyslově zpracované a snadno oxidují. K oxidaci dochází především tehdy, když jsou tyto oleje vystaveny teplu nebo světlu. Oxidace podporuje volné radikály (jedná se o chemické látky), které mají vysoký potenciál poškozovat buňky. Navíc kukuřičný a sójový olej jsou většinou GMO (genetický modifikované). Pravidelná konzumace geneticky modifikovaných potravin narušují imunitní a trávicí systém.
Pokud se rozhodnete navštívit restauraci, tak nezapomínejte, že restaurace z 90% používají nezdravé tuky jako je řepkový nebo slunečnicový olej. Nezapomeňte se zeptat, na jakém tuku jídlo připravují. V dnešní době ale najdete i kvalitní restaurace. které připravují jídlo na hovězím loji. Můžete si zvolit dušenou zeleninou a grilované maso na grilu a do hotové porce si přidat extra panenský olivový olej. Ale pokud Vám to daná situace neumožňuje, tak se nebojte, že by se zbořil svět“. Jde výhradně o konzumaci špatných tuků z dlouhodobého hlediska.
Které tuky používat do studené kuchyně a které do teplé kuchyně ?
Do teplé kuchyně vybírejte tuky, které mají vysoký kouřový bod a nepodléhají oxidaci. Patří sem: Avokádový olej, kokosový olej, ghí, hovězí lůj a sádlo z volně pasoucího se dobytka. Olivový je také stabilní při vysokých teplotách, ale tím že obsahuje cenné polyfenoly, minerály a vitamíny, tak vysokou teploty se částečně znehodnotí.
Do studené kuchyně doporučujeme používat za studena lisované oleje.
Extra panenský olivový olej se lisuje za studena bez jakéhokoliv tepla. Obsahuje zdraví prospěšné polyfenoly, vitamíny minerály, které jsou plně zachovány, tím že dochází k lisování tohoto oleje bez jakéhokoliv tepla. Olivový olej a další rostlinné oleje za studena lisované používáme do hotových porcí. Komu olivový olej chuťově nesedí, můžete vyzkoušet avokádový, lněný, MCT olej, za studena lisovaný konopný nebo dýňový olej. Kdo neřeší chronické problémy nebo autoimunitní onemocnění může si do hotových porcí dopřát máslo z paseného dobytka.
Pokud do svého jídelníčku začínáte přidávat více „zdravých“ tuků mohou se Vám objevit trávicí obtíže, které jsou spojené s nedostatkem enzymové výbavy. Proto na začátku změny doporučujeme navyšovat tuky postupně a přidávat s hlavním jídlem trávicí enzymy rostlinného původu, které zároveň mají i protizánětlivé vlastnosti.

MIKROŽIVINY
Mikroživiny jsou živiny, které vyžaduje naše tělo pro jeho správné fungování. Patří mezi ně VITAMÍNY a MINERÁLY.
VITAMÍNY
Jedná se o organické sloučeniny, které naše tělo potřebuje pro správné fungování. Slouží k mnoha dějům, které se v našem těle odehrávají.
Základní rozdělení vitamínů:
Vitamíny rozpustné v tucích potřebují ke svému vstřebání tuk. Jedná se o vitamíny A,D,E,K. U těchto vitamínů si musíme dbát na jejich dávkování, jelikož mají schopnost se hromadit v našem těle a je zde riziko jejich předávkování.
Vitamíny rozpustné ve vodě nepotřebují ke svému vstřebání tuk. Snadno se vstřebávají a přebytek vitamínů rozpustných ve vodě vyloučíme močí nebo tělesnými tekutinami. Nehromadí se ve tkáních jako vitamíny rozpustné v tucích. Nemusíme tedy mít obavy z jejich předávkování. Mezi vitamíny rozpustné ve vodě patří vitamín C a B-komplex. Zde bychom chtěli upozornit, že pokud podáváte jakýkoliv vitamín izolovaně dochází ke snížení ostatních vitamínů. Např: Pokud budete suplementovat samotnou kyselinu listovou na úkor toho ve Vašem těle se poníží množství jiných skupin vitamínu B. Proto je vhodné vitamíny skupiny B suplementovat komplexně ve formě kvalitního B-komplexu buď ve formě potravy (např. vnitřností v čerstvém stavu nebo v lyof. formě) nebo v podobě kvalitního suplementu.
Nejčastěji používáme kvalitní B-komplexy, které obsahují methylovanou formu vitamínu B. Methylovaná forma vitamínů umožňuje lepší vstřebání v našem těle a napomáhá lepší využitelnosti.
MINERÁLY
Jsou anorganické a přirozeně vyskytující se látky, které umožňují našim buňkám vykonávat základní funkce.
Dělení minerálů:
Esenciální minerály patří sem vápník, hořčík, fosfor, sodík, draslík, chlorid a síra. V našem těle se podílí na mnoha funkcích, včetně udržení rovnováhy tekutin a udržování zdravých kostí a zubů. Jsou důležité pro svalovou kontrakci a podporují zdravý imunitní systém.
Stopové minerály jsou pro naše tělo nezbytné, ale tělo je potřebuje pouze v malém množství. Patří sem železo, měď, jód, fluor, chrom, mangan, molybden, selen a zinek.
Nejlepším zdrojem mikroživin jsou plnohodnotné potraviny, jako je pestrobarevná škála zeleniny, ovoce, ale také i ořechy, maso, ryby, atd..
ALE !
Je důležité dbát na kvalitu potravin, abyste zajistili optimální zdroj mikroživin. Proto vybírejte ovoce a zeleninu v BIO kvalitě, živočišné výrobky z volně pasoucího se dobytka a vyhýbejte se GMO potravinám. Musíme brát i v potaz vyčerpání naší půdy a naše tělo je neustále vystavováno toxickým látkám nebo fyzickému a emočnímu stresu. Proto je vhodné doplňovat základní suplementy, které jsme uvedli v modulu Základní suplementace.
Doplňovat mikroživiny můžete i ve formě elektrolytů v přirozené formě. Nejčastěji používáme od značky Quinton nebo Viridian. Mořská plazma od značky Quinton obsahuje veškeré přírodní minerální látky důležité pro správné fungování organismu a podporu imunitního systému. Díky zdroji v planktonových oblastech se jedná o minerální látky, které jsou tělem velmi dobře vstřebatelné, což naše produkty činí unikátní. Elektrolyty je vhodné doplňovat během letních dnů nebo při zvýšené fyzické aktivitě. Jsou vhodné jak pro dospělé, tak pro děti. 🙂
