Neurotransmitery

Dnešní téma se bude týkat tzv. neruotransmiterů, tedy vlastně takových hormonů nervové soustavy. Látek, které ovlivňují, jakou máme náladu, chuť do života a také kolik máme energie. 

Mezi neurotransmitery patří známe látky jako je dopamin a serotonin. A možná si teď řeknete, že jde vlastně o látky, které ovlivňují naši náladu a patří do medikace psychiatrických pacientů. Nicméně dopamin, serotonin a mnoho dalších neurotransmiterů máme v nervové soustavě úplně všichni. A právě jejich rovnováha je klíčová k tomu, abychom se cítili dobře a aby naše nervová soustava fungovala tak, jak k tomu byla předurčena. 

Na začátku však musím zmínit alarmující data. 

– Až 11% lidí starších 12 let užívá antidepresiva!

– Téměř půl milionů Čechů užívá antidepresiva! 

Za posledních 30 let u nás spotřeba antidepresiv více než šestinásobně vzrostla. V Americe užívá antidepresiva až 12% malých dětí a až 23% žen ve věku 40-59 let. Je opravdu smutné, kam se naše společnost ubírá. A proto tématu neurotransmiterů dnes věnujeme celý jeden krok.

Nebudeme vás zde navádět k neuváženému vysazování antidepresiv. To je proces, který může trvat mnoho měsíců. Ale rozhodně vás budeme nabádat k tomu, abyste porozuměli sami sobě a také biochemii nervové soustavy. Umožní vám to najít cestu ze uzdravením právě pro vás. 

A vy co neužíváte antidepresiva ani netrpíte depresí čtěte dál, tento text je i pro vás 🙂

Týká se Vás téma neurotransmiterů Když nejste psychiatrický pacient?

Myslím si, že existuje malinké procento lidí se zdravotními obtížemi, kteří toto téma skutečně řešit nemusí a dnešní řádky si přečtou jen ze zajímavosti. Pro valnou většinu z nás je však toto téma velice aktuální. Kdo se tu najde?

1. Lidé s depresemi, úzkostmi, panickými atakami a dalšími psychickými obtížemi.

2. Lidé, kteří jsou dlouhodobě vystavováni stresové zátěži. 

3. Lidé, kteří trpí poruchami spánku.

5. Lidé s neurologickými obtížemi.

6. Lidé s poruchami hormonální rovnováhy.

7. Lidé, kteří trpí podvýživou nebo střevním onemocněním. 

8. Lidé s chronickou bolestí,

9. Lidé, kteří se nadměrně potí, 

10. Lidé, kteří trpí závratěmi,

Další projevy nerovnováhy transmiterů: Bušení srdce, poruchy pozornosti a koncentrace, únava, závislost. 

No a tím jsem myslím obsáhla téměř všechny, kteří se dnes vrhli na tento krok. A tak tedy pojďme objevovat biochemii naší duševní a psychické pohody či nepohody. 🙂

Kde všude vznikají neurotransmitery?

Možná se ptáte, proč jsem ve výčtu lidí, kteří se mají na neurotransmitery zaměřit, uvedla jedince se střevním onemocněním. Je to jednoduché. Neurotransmitery neprodukuje pouze mozek, ale také střevo. A to docela hodně. 

Střevu se pro jeho obrovský počet nervových spojení přezdívá druhý mozek. Tato nervová spojení zajišťují vysokou produkci neurotransmiterů. Lidé se střevním onemocnění dobře ví, jak jejich psychika reaguje na stav střeva a naopak, jak se střevní zdraví zhoršuje při emocionálním stresu. I na psychogenním průjmu mají svůj podíl neurotransmitery. 

Co jsou to tedy ty neurotransmitery?

Neurotransmitery jsou stejně jako hormony poslové. Přenáší informace z jedné nervové buňky na druhou a ovlivňují u toho celou řadu procesů v lidském těle. Zajišťují pohyb, kdy říkají svalu, že se má stáhnout nebo naopak povolit. Dále se podílejí na stresové odpovědi (adrenalin je neurotransmiter), paměti, kognici. Určují, kolik budeme pociťovat energie a také to, jak se vypořádáváme s emocemi. Jsou původci bolesti a také chuti na sladké či touze po droze. A to je jen zlomek funkcí, které v našem těle zastávají. 

Neurotransmitery se nacházejí v nervových buňkách na jejich zakončení. Tam jsou nachystané v malinkých váčcích a když dostanou povel z mozku, že se váčky mají vyplavit, putují k tzv. synapsi, do které se vylijou a na druhé straně navážou na receptory další nervové buňky nebo tkáně, na kterou působí. Tou tkání může být sval, který se stáhne, žláza, která začne produkovat hormony nebo plíce, která se má nadechnout. 

Nerovnováha mezi neurotransmitery stejně jako nerovnováha mezi hormony může způsobit obrovský chaos v celém našem organismu.

Nervová buňka, synapse a receptory na další buňce (neuron, svalová buňka, buňka žlázy produkující hormony atd): 

 

PAMATUJTE!

Následky hormonální a nervové nerovnováhy nejsou jen ve vaší hlavě! Mají fyzickou a biochemickou podstatu a ovlivňují celé tělo. 🙂

 

Pojďme se tedy podívat, jakým neurotransmiterům se dnes budeme věnovat.

Jak už jste četli výše v textu, mezi neurotransmitery patří také adrenalin. O tom budeme mluvit v rámci stresové odpovědi v posledním kroku tohoto modulu. Dnes se podíváme na:

1. Serotonin 

2. Dopamin

3. Norepinefrin a epinefrin 

4. GABA 

5. Glutamát

Než ale přejdeme k jednotlivým neurotransmiterům a jak jejich nedostatek či nadbytek řešit přírodní cestou, řekneme si pár slov o jejich testování. Protože je velice náročné odhadnout, kde v léčbě začít. 

Testování neurotransmiterů

Moc dobře víme, jak úzce je spojené chronické onemocnění s psychikou. Obě jsme leželi v nemocnici ať už na pozorování, nebo kvůli aktivní léčbě. Pohled na ostatní pacienty, pocit beznaděje a mnoho dalších emocí bohužel, nebo možná bohu dík, provází člověka, který se bojí o zdraví a o život. Ne každý ale hned musí testovat neurotransmitery. 

Kdo by to ale měl udělat v každém případě?

• Lidé s výraznými psychickými obtížemi,

• Lidé se závislostmi a obsesemi,

• Lidé s problémy se sebekontrolou,

• Lidé s poruchami mobility neurologického původu,

• Lidé se syndromem dráždivého tračníku bez zjevné příčiny ve střevě (vyloučení infekcí, zánětlivého onemocnění apod.).

Neurotransmitery testujeme také u nás. Toto vyšetření se dělá z moči. 

 

SEROTONIN

Neurotransmiter dobré nálady, jehož nízká či vysoká hladina bývá spojována s depresí.

Serotonin je látka, na kterou svou pozornost zaměřuje celá řada farmaceutických společností, které vyrábí antidepresiva. Tyto léky udržují serotonin déle v synapsích tak, aby výrazněji působili na další buňky. Jeho účinek je však velice rozmanitý. Vedle naší nálady ovlivňuje spánek, vnímání bolesti a také střevní peristaltiku. Asi znáte tzv. průjmy ze stresu, které vyvolává právě serotonin. Až 80-90% serotoninu je totiž syntetizováno právě v zažívacím ústrojí. 

Serotonin vzniká z tryptofanu. To je aminokyselina, která je často součástí doplňků stravy na podporu spánku. A tím plynule přicházíme na kloub tomu, proč serotonin ovlivňuje spánek. Vzniká z něj totiž melatonin. Hormon, který blahodárný spánek navozuje. Vidíte to úžasné spojení s hormonální rovnováhou? 🙂

Příznaky vysoké hladiny serotoninu:

• Pocení

 výbuchy hněvu

• Paranoia

• Střevní obtíže, inkontinence, močové potíže

Příznaky nízké hladiny serotoninu:

 Zimomřivost 

• Bolesti a křeče ve svalech

• Střevní obtíže, inkontinence, močové potíže

• Mravenčení 

• Deprese, sebevražedné myšlenky

• Obsese a kompulze

• Emoční vyprahlost, plačtivost, 

• Ztráta zájmů, sociální izolace, snížené libido

• Změny chutě, nechutenství, chutě na sladké 

 

Nízkou hladinou serotoninu trpí lidé s obezitou, inzulinovou rezistencí a cukrovkou! Lidé s přecitlivělostí na lepek, kteří i přesto lepek jedí, mívají snížené hladiny serotoninu, což bývá spojováno se smutkem a depresí, a to dokonce u dětí!

DOPAMIN

Neurotransmiter odměny, který stimuluje centra požitku v našem mozku. A nejen to. Dostatek dopaminu nás motivuje zvyšovat jeho množství a toužit po odměně, kterou při něm cítíme. 

Dopamin má také vliv na koordinaci pohybu. Nedostatek dopaminu trápí lidi s Parkinsonovou chorobou. 

Stejně jako serotonin ovlivňuje spánek, naši náladu, pozornost a schopnost učení. Také je znám tím, že tlumí produkci prolaktinu, což by mohlo zajímat zejména ženy, které pro jeho nadměrnou produkci nemohou otěhotnět. 

Příznaky vysoké hladiny dopaminu:

– Paranoia

Příznaky nízké hladiny dopaminu:

– Změny nálady, deprese, úzkosti

– Ztráta zájmů, izolace, nedostatek motivace, nízké libido,

– Zapomínání,

– závislosti, schizofrenie, autismus, syndrom neklidných novou, hyperaktivita

– Parkinsonova choroba nebo příznaky jí podobné (třes rukou, pohybové obtíže).

NOREPINEFRIN A EPINEFRIN

Norepinefrin a epinefrin jsou neurotransmitery stresové odpovědi „bojuj nebo uteč“. Potřebujeme je, abychom v sobě vždy dovedli objevit svou životní energie. Ale jejich nerovnováha může způsobovat mnoho obtíží.

Norepinefrin a epinefrin nám pomáhají se soustředěním, řídí naši srdeční činnost a krevní tlak a také zajišťují uvolňování glukózy, ze které si tvoříme energii. 

Příznaky vysoké hladiny norepinefrinu a epinefrinu:

– Palpitace, zrychlená srdeční činnost, arytmie,

– bolesti hlavy, vyčerpání, spánkové poruchy, 

– studené ruce, třes, 

– vysoký krevní tlak,

– podrážděnost, úzkost, neschopnost se uvolnit,

– poruchy pozornosti.

Příznaky nízké hladiny norepinefrinu a epinefrinu:

– nepozornost, poruchy paměti a koncentrace,
– izolace, ztráta zájmů,
– deprese,
– bolesti.  
 

GLUTAMÁT

Nejběžnější neurotransmiter a stimulant našeho mozku.

O škodlivosti glutamátu jste již možná slyšeli. A nebyla to žádná fáma. Vysoké hladiny glutamátu skutečně negativně ovlivňují naše zdraví, včetně nervové soustavy. Glutamát vzniká také z aminokyseliny glutaminu, kterou najdeme například ve vývarech, proteinech a želatinách. Také se používá k hojení střevní sliznice. Její množství v rámci suplementace by však nemělo překročit 30 g na den právě z důvodu negativního vlivu na nervovou soustavu. 

Příznaky vysoké hladiny glutamátu:

– Úzkosti 

– Nespavost

– hyperaktivita, poruchy koncentrace

– vznik roztroušené sklerózy nebo ALS

– Autismus

– Alzheimerova choroba

 

Příznaky nízké hladiny glutamátu:
– Deprese

– Vyčerpání

– Mozková mlha

– Zpomalené učení, proteinec

GABA

Gaba je hlavním neurotransmiterem našeho mozku. A na rozdíl od glutamátu má relaxační a zklidňující účinek. Proto se tak často používá jako přírodní alternativa v léčbě úzkosti. Naše tělo je úžasné a GABU si vyrábí z glutamátu, který má na naši nervovou soustavu naopak stimulační účinek. 

Jsou to právě GABA receptory, na které cílí většina běžných antidepresiv od Lexaurinu až po neurol, které se používají v léčbě úzkosti. 

 

Příznaky nízké hladiny GABA:

– Panické ataky, úzkost, deprese

– Alkoholismus

– Bipolární porucha

Příznaky vysoké hladiny GABA:

– apatie, poruchy koncentrace a paměti,
– špatná nálada, 
– zhoršení kognice.

Dobře, dobře... to všechno jsou příznaky. Jak ale nerovnováhu řešit přirozenou cestou a podpořit tak své zdraví?

Už jste od nás asi slyšeli větu, že máte spoustu možností. A není tomu jinak ani v případě neurotransmiterů. Lze je podpořit jak jednotlivě, tak jako celek. My začneme celkovou podporou jejich rovnováhy, která je vhodná i bez testování. A následně se zaměříme na jednotlivé neurotransmitery.

Klíčovou roli v léčbě samozřejmě bude hrát dostatek stavebních kamenů k tomu, abychom si mohli vytvořit to, co potřebujeme. neobejdeme se bez kvalitních potravin, o kterých mluvíme v modulech o jídle. Dále Budeme potřebovat nakopnout buňky k tomu, aby stavební kameny začali přeměňovat na potřebné neurotransmitery a poslali je tam, kam potřebujeme. 

A pokud máme stavebních kamenů mnoho, je třeba se soustředit na jejich vylučování, kterému se věnujeme v modulu o detoxikaci.