Alergie, intolerance a přecitlivělost

Dnes se opět budeme věnovat jídlu a to v kontextu s imunitním systémem. Protože když budete chápat, proč děláme některé dietní změny a proč je ve finále jedno, jak se dieta jmenuje, když se dodrží základní zásady, bude se vám léčebným programem mnohem lehčeji proplouvat. 

Pokud jste už trošku začali zkoumat, jak se léčit jídlem, internet už na vás nejspíš vychrlil desítky různých diet pojmenované po chlapech a ženách, kterým se díky nim podařilo uzdravit. Možná už jste slyšeli pojmy jako GAPS, SCD, FODMAP, Low Carb, Paleo, AIP, dieta dle Atkinsona, dieta dle Williamse, Master cleans, Meyers protokol, Wahls protokol, vegetariánství, veganství …

Prostě je toho strašně moc a člověk se v tom za chvíli ztratí. To vy ale nemusíte a je to jednodušší, než si myslíte. 

Každá z diet, které pomáhají léčit autoimunitní onemocnění, má jednu věc společnou. A tou je co nejvýznamnější omezení potravin dráždících imunitní systém. 

Je úplně jedno, jestli se rozhodnete o protokol ve stylu GAPS či SCD, které vás krok po kroku navedou, co jíst který den. Nebo zda si například přečtete knihu od Terry Wahls, která spíš než přesný rozpis nabízí vodítko. Ve finále se tyto diety liší pouze v maličkostech, základní princip je však velice podobný. Stačí si vybrat, co je nejblíže vašemu srdci. 

 

I já vám ukážu mou verzi autoimunitní diety. Pokud si z ní však vezmete pouze základní principy a nakombinujete si to klidně s přístupem, kterým se řídí východní medicína, je to v pořádku, pokud vám to bude pomáhat. 

Základní principy léčby jídlem 

Asi není reálné doživotně dodržovat striktní eliminační dietu. Jídlo je radost a je to dle mého názoru takové koření života. Součást sociálních událostí… požitek. Proto považuji za velmi důležité znovu zdůraznit, že jde o léčebnou kůru. 

 

Jejím záměrem je:

  • Dohojit střevo
    Protože střevo je ústředním orgánem imunitní odpovědi.
  •  
    Uklidnit rozzuřený imunitní systém
    Protože když jej denně přehlcujeme, nenajde rovnováhu, která je klíčová pro jeho správné fungování.
  •  
    Vyživit tělo
    Protože bez stavebních kamenů nedokáže regenerovat, hojit a vytvářet látky a struktury, které potřebujeme k životu.

Věda pod povrchem 🙂

Když jsem se začínala léčit, neřešila jsem žádné studie ani vědecké poznatky. Asi jsem byla taky dost zbrklá a šla jsem po hlavě do všeho, co fungovalo lidem okolo mě. 

Až dnes, když si potřebuji svou práci obhájit jsem zjistila, jak skvěle jsem vlastně postupovala a jak hezky se mi podařilo splnit všechny principy léčby i v době, kdy jsem nad tím vůbec takto nepřemýšlela a jen jsem poslouchala své srdce.

Začínala jsem půstem. Mé střevo bylo pokryté krvácejícími vředy a primární bylo zastavit krvácení, zahojit rány a zkoncovat s bolestí. 

Po pár dnech jsem přešla na elementární dietu. Kompletně jsem vyřadila jakékoliv dráždivé potraviny a imunitní systém se uklidnil a přestal ničit mé střevo. Naštěpené živiny putovaly rovnou do krve, která je roznášela na místa, která bylo potřeba opravit. A díky tekuté stravě střevo nadále odpočívalo. 

Následně jsem přidala živou stravu. Nejprve ve formě smoothies a pak i pevná jjídla. Má pleť se rozzářila, vlasy zesílily a množství energie, kterou jsem měla stoupalo. 

 

Následně přišlo maso. Cítila jsem, že potřebuji sílu a že nemám úplně srovnané hormony. Přechod na AIP protokol a následně paleo stravu mi dovolil zdárně dokončit těhotenství. 

Dnes už neřeším onemocnění

Našla jsem si nový životní styl, který mi dovoluje užívat si jídlo více než kdy dříve. Nedržím AIP ani žádnou jinou dietu. Vyhýbám se potravinám, které se pravidelně spouští autoimunitní onemocnění, ale také si je občas dopřeji. Není to běžné, protože mi klasické pečivo a spol. prostě přestalo chutnat. Vidím v něm jen hmotu, která mi navíc způsobuje zdravotní problémy. Nevrátila jsem se k původnímu životnímu stylu, jež mě přivedl k nemoci. 

Ale ani se nijak neomezuji. Jedu intuitivně a když náhodou „zhřeším“, řeknu si že vlastně „slavím“. Nemám výčitky a užívám si života na plno s vědomím, že chci zůstat zdravá a své tělo vyživovat, ne poškozovat. 

 

Dostávám za to krásnou odměnu. Zdraví a také krásu a mladistvý vzhled. A to chutná mnohem lépe, než cokoliv jiného 🙂 

 

Pojďme se teď ale podívat na téma dnešního dne a tím je znalost rozdílu mezi alergií, intolerancí a přecitlivělostí.

Alergie

Alergie je pojem, který je plně uznáván klasickou medicínou. Alergie je jasná a prokazatelná záležitost, na které staví své závěry každý odborník. 

 

Alergie se prokazuje reakcí imunitního systému na danou potravinu. Ten produkuje IgE protilátky, které po navázání na alergenní potravinu spouští kaskádu reakcí vedoucích k rozvoji potíží jako je kýchání, kopřivka, otoky, dušnost až anafylaxe, která může ohrozit na životě. 

Alergické reakce bývají bouřlivé a nastupují několik minut až hodin po požití dráždivé potraviny. Takovou reakci nelze přehlédnout a patří sem například alergie na ořechy, na mořské plody a na ryby, na citrusy apod.

Alergii není těžké odhalit, protože se pojí s výraznými klinickými příznaky. A proto také často slyším věty typu: „já ale s tímto jídlem nemám žádný problém, mě se žádné alergie netýkají“. A to je většinou pravda, protože alergiemi na potraviny, které pravidelně spouští autoimunitní onemocnění, trpí pár procent lidí. 

U člověka, jejož imunitní systém je drážděn alergií, také pravidelně vidíme pomnožení eosinofylů, což je druh bílých krvinek. I tyto buňky obsahují látky, které vyvolávají projevy alergické reakce. 

 

Alergie je vždy dobré došetřit, i když řešíme autoimunitní onemocnění. Autoimunitní onemocnění však většinou nevyvolává alergická reakce, ale tzv. přecitlivělost. 

Intolerance

Pojem intolerance se dle toho co dnes víme naopak vůbec netýká protilátek a imunitního systému. Minimálně ne v první fázi svého mechanismu účinku. 

Intolerance jsou způsobené chyběním enzymu, který štěpí danou potravinu nebo látku. 

Patří sem intolerance laktózy, histaminová intolerance, nebo také nesnášenlivost alkoholu. 

 

Příznaky intolerance nastupují do několika hodin po požití potraviny, která obsahuje látky, které citlivý organismus nedokáže zpracovat.

Intolerance potravin se pak projevuje příznaky jako je nadýmání, průjem, nevolnosti, zvracení, únava, bolesti břicha atd.

Intolerance mohou být podmíněné genetickou mutací, kdy nám chybí některé enzymy. To je příklad vysokého procenta případů nesnášenlivosti alkoholu u lidí v Asijské populaci. Tito lidé nemají v játrech enzym ALDH2, který alkohol odbourává. 

Další příčinou rozvoje intolerance je ale i stav střeva. Ve střevě totiž vznikají trávicí enzymy, jako například laktáza, nebo DAO (enzym, který zpracovává histamin). Pokud je střevo poškozené, jsou zničené i „továrničky“ na tyto enzymy. A když nemáme dost enzymů a jíme moc potravin, které tyto enzymy zpracovávají, nastává problém v podobě intolerance. 

 

INTOLERANCE VŠAK NEMÁ VE SVÉ ČISTÉ PODSTATĚ S IMUNITOU NIC SPOLEČNÉHO.

Přecitlivělost

A konečně se dostáváme k tématu, které napřímo souvisí se vznikem autoimunitního onemocnění, a tím je přecitlivělost. 

Přecitlivělost je podhodnocovaný a velmi individuální záležitost, kterou nelze moc dobře otestovat. Myslím si, že je to jeden z důvodů, proč je tento fakt klasickou medicínou tak podceňovaný. Medicína je velmi exaktní věda a jakmile něco nelze statisticky změřit, není to pro ni relevantní. 

 

Jak ale chcete statisticky změřit přecitlivělost, když je u každého člověka trochu jiná a spouští úplně jiné onemocnění, navíc v závislosti na úplně jiných genetických predispozicích. Statistika v oblasti medicíny umí řádně pracovat pouze s jednou proměnnou a tady máme hned 3, které v sobě skrývají nespočet možností. 

Abych hezky vysvětlila, co je to přecitlivělost, vezmeme si jako příklad celiakii. Druh přecitlivělosti, který lze diagnostikovat a má proto své čestné místo mezi klasickými diagnózami spouštějící autoimunitní onemocnění jako je ekzém s návem dermatitis herpetiformis (Morbus Duhring).

 

Říká se, že pokud nemáte celiakii, můžete v pohodě lepek konzumovat a nic vám neudělá. S tím ale nesouhlasí doktor Petr Green, který vytvořil seznam diagnostických kriterií pro celiakii.

Přecitlivělostí na lepek, kdy není diagnostikovaná celiakie, trpí na základě odborných studií až každý třetí člověk v naší populaci.
Peter H.R. Green
Gastroenterolog, profesor medicíny a ředitel centra celiakie na univerzitě v New Yorku
Až u 60% lidí, kteří klinicky reagují na lepek, se NEPOTVRDÍ celiakie. Přesto u nich konzumace lepku vyvolává patologickou imunitní odpověď.
Alessio Fasano
Gastroenterolog, vědec, specialista na autoimunitní onemocnění

Jedním ze způsobů, jak prokázat celiakii, je testování protilátky proti lepku. My víme, že se v obilí se vyskytuje asi 40 bílkovin, na které imunitní systém může reagovat. Testuje se jich 12.  

 

Tedy ani ve chvíli, kdy reagujete na tu nejprověřenější potravinu jako je lepek, nemusíte mít diagnostikovanou celiakii. Avšak k patologické imunitní odpovědi stále dochází a natvořené protilátky mohou útočit také na váš vlastní organismus. A teď si představte, že jde například o mléko. Existuje sice tzv. alergie na bílkovinu kravského mléka u kojenců. Ale ani ta se netestuje a diagnóza se stanovuje na základě klinických projevů. Mezi ty patří bolesti břicha, průjem, zelená stolice s příměsí krve. Takové ty tipické projevy „intolerance“. Ale nejen to. Alergie na bílkovinu kravského mléka se pravidelně projevuje vyrážkou. Tedy onemocněním orgánu, který na první pohled se zažívacím ústrojím vůbec nesouvisí.  

Pokud trpíte onemocněním kůže, nervové soustavy, střeva, štítné žlázy, kloubů, svalů, jater, zažívacího ústrojí... 

Vždy hledejte příčinu ve střevech a v jídle. Toto není žádná novinka ale opakovaně se potvrzující fakt. 

Přecitlivělost nemá za následek produkci „alergických“ IgE protilátek. Tady nastupují na scénu tzv. IgG protilátky, které „bojují“ proti cizorodé molekule. Ta může být pro tělo neznámá a příliš velká, protože ji do krve „pustilo“ propustné střevo. Nebo na sobě může mít navázaný nějaký toxin, například pesticid nebo antibiotikum. 

 

Prostě pokud trpíte autoimunitním onemocněním, potravinová přecitlivělost se vás týká a proto je tak důležité, aby se dieta stala základem vaší léčby. 

Přecitlivělost - testování

Bylo by úžasné, kyby stačilo podstoupit krevní vyšetření a lékař by nám pak jen řekl, které potraviny vynechat, abychom se uzdravili. A já doufám, že tomu tak jednou skutečně bude. 

 

V tuto chvíli však nemám dobré zprávy. Veškerá vyšetření potravinových přecitlivělostí jsou nepřesná. Jako příklad si tentokrát vypůjčím alergii na kravskou bílkovinu (ABKM) u dětí: 

 

Změnit rozložení bloku na:

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Peter H.R. Green

Gastroenterolog, profesor medicíny a ředitel centra celiakie na univerzitě v New Yorku
Přecitlivělostí na lepek, kdy není diagnostikovaná celiakie, trpí na základě odborných studií až každý třetí člověk v naší populaci.

Alesio Fasano

Gastroenterolog, vědec, specialista na autoimunitní onemocnění
Až u 60% lidí, kteří klinicky reagují na lepek, se NEPOTVRDÍ celiakie. Přesto u nich konzumace lepku vyvolává patologickou imunitní odpověď.

Jedním ze způsobů, jak prokázat celiakii, je testování protilátky proti lepku. My víme, že se v obilí se vyskytuje asi 40 bílkovin, na které imunitní systém může reagovat. Testuje se jich 12.  

Tedy ani ve chvíli, kdy reagujete na tu nejprověřenější potravinu jako je lepek, nemusíte mít diagnostikovanou celiakii. Avšak k patologické imunitní odpovědi stále dochází a natvořené protilátky mohou útočit také na váš vlastní organismus. A teď si představte, že jde například o mléko. Existuje sice tzv. alergie na bílkovinu kravského mléka u kojenců. Ale ani ta se netestuje a diagnóza se stanovuje na základě klinických projevů. Mezi ty patří bolesti břicha, průjem, zelená stolice s příměsí krve. Takové ty tipické projevy „intolerance“. Ale nejen to. Alergie na bílkovinu kravského mléka se pravidelně projevuje vyrážkou. Tedy onemocněním orgánu, který na první pohled se zažívacím ústrojím vůbec nesouvisí.  

Pokud trpíte onemocněním kůže, nervové soustavy, střeva, štítné žlázy, kloubů, svalů, jater, zažívacího ústrojí… 

 

Vždy hledejte příčinu ve střevech a v jídle. Toto není žádná novinka ale opakovaně se potvrzující fakt. 

Přecitlivělost nemá za následek produkci „alergických“ IgE protilátek. Tady nastupují na scénu tzv. IgG protilátky, které „bojují“ proti cizorodé molekule. Ta může být pro tělo neznámá a příliš velká, protože ji do krve „pustilo“ propustné střevo. Nebo na sobě může mít navázaný nějaký toxin, například pesticid nebo antibiotikum. 

Prostě pokud trpíte autoimunitním onemocněním, potravinová přecitlivělost se vás týká a proto je tak důležité, aby se dieta stala základem vaší léčby. 

Přecitlivělost – testování

 
 

 

Bylo by úžasné, kyby stačilo podstoupit krevní vyšetření a lékař by nám pak jen řekl, které potraviny vynechat, abychom se uzdravili. A já doufám, že tomu tak jednou skutečně bude. 

V tuto chvíli však nemám dobré zprávy. Veškerá vyšetření potravinových přecitlivělostí jsou nepřesná. Jako příklad si tentokrát vypůjčím alergii na kravskou bílkovinu (ABKM) u dětí: 

  •  
    IgG protilátky
    IgG protilátky vznikají, když organismus reaguje na nějaké jídlo. Nejde ale vždy o patologickou reakci, ale vznikají i ve chvíli, kdy se jídla učí tělo tolerovat. IgG protilátky také vznikají, když člověk prodělá nějakou infekci a slouží jako obrana ve chvíli, kdy by se tělo opět s infekcí setkalo. IgG protilátky tvoří komplexní systém, kterému jsme doposud plně neporozuměli. A každý lékař, který řeší alergii na bílkovinu kravského mléka u dětí vám řekne, že výsledky testů nekorelují s klinickými projevy přecitlivělosti, a proto se ABKM netestuje.
  •  
    Onemocnění je dynamický proces
    Onemocnění se mění. Mění se jeho závažnost, jeho projevy, někdy dokonce samo odejde. Pokud si jeden den necháte vyšetřit přecitlivělost na některé potraviny, a to jakýmkoliv testem, za týden stav může vypadat úplně jinak. Zejména pak v době, kdy pracujete na zhojení střeva.
  •  
    Dechové testy
    Když trávíte jídlo, vznikají u toho plyny, které je možné detekovat. Jejich složení a koncentrace jednotlivých složek pak mohou napovědět, zda tělo potraviny zpracovává tak jak má. Ale opět, výsledek nebude statický a bude se stále měnit v závislosti na stavu zažívacího ústrojí a střevní mikroflóry.
  •  
    MRT testy
    MRT test je vyšetření, které sleduje imunologickou reakci na jídla, která se promítá do velikosti bílých krvinek.
  •  

Ale ať už zvolíte jakýkoliv test, výsledek není garantovaný a 100%. Navíc, jak jsem psala výše, nemoc je dynamický proces 🙂

Za mě je tím nelepším způsobem očistit tělo a dát mu prostor k hojení za pomocí eliminační diety. Následně vyřazené potraviny postupně zařazovat zpět a sledovat, jestli jsou pro vaše tělo v danou chvíli dobré, či nikoliv. A pokud si nejste jistí, že to poznáte, můžete vyzkoušet tzv. pulzní testy. 

Vyzkoušejte pulzní test:

Instrukce k tomu, jak provádět pulzní testy, si stáhněte zde:

Dnešní úkol bude jednoduchý. Vyberte si 3-5 potravin, které si chcete pomocí pulzního testu prověřit a vyzkoušejte si to prakticky 🙂

Je to metoda, kterou nejspíš nebudete potřebovat hned teď. Nicméně je to užitečný způsob, jak otestovat potraviny ve chvíli, kdy je budete zařazovat zpět do jídelníčku.