Modul 2 – léčba jídlem a návrat k přírodě

Modul 2- Léčba jídlem a návrat k přírodě

Druhý modul jsem pojmenovala „Léčba jídlem a návrat k přírodě“. V tomto týdnu začneme dělat první změny v jídelníčku. Od dnešního dne nejíme lepek, mléko, cukr, alkohol, sóju a kávu. A já chci, abyste se v tomto režimu cítili dobře. Nemoc není trest, ale učitel. Učí nás vratit se ke své přirozené podstatě. 🙂

!!! Když mluvím o mléce, mám na mysli také mléčné výrobky, tedy všechny potraviny, ve kterých je mléko. Patří sem i syrovátka, sýry, smetana, jogurty apod. Stejně tak u lepku nejde jen o obilí, ale také o pivo (i bez alkoholu, i bezlepkové), ječměn, špaldu atd. Cukrem je myšlen ten klasický bílý, ale také hnědý a veškeré sirupy a sladkosti, které jej obsahují (kukuřičný sirup, fruktózový sirup…).

Odstartujte modul 2 tímto videem:

Myslím si, že většina lidí miluje přírodu. Někteří z nás sice nesnáší hmyz, ale i tak se cítí dobře, když se vydají na procházku po lesní pěšině. Je to proto, že právě v přírodě jsme doma. A ač jsme si zvykli na pohodlí budov a takzvané teplo rodinného krbu, naše těla se venku na vzduchu cítí lépe.

My se v tomto týdnu nebudeme zaměřovat na procházky v přírodě, ač i ty jsou důležitou součástí léčby. Podíváme se hlouběji do naší mysli. Otevřeme otážku zpracovávaných potravin. Proklepneme si lidskou posedlost udržováním tělesné teploty. Prostě budeme zkoumat podstatu takzvaných civilizačních onemocnění, mezi které autoimunity patří.

Pohodlnost jako příčina onemocnění?

Tímto tvrzením se určitě nechci nikoho dotknout. Pohodlnost je fenomén, který ovládá naši společnost. A je to vlastně i naše přirozenost. Není nic příjemného pociťovat hlad a zimu. Paradoxně jsou však občasný hlad a zima stavy, díky kterým naše tělo funguje tak, jak má.

Když nejíme, pracuje tenké střevo. Očišťuje se a připravuje na jídlo, které v následujících hodinách/dnech přijde. Trávení si také bere obrovský díl energie, která se při půstu využije na opravu těla.

Dnes většina výživových poradců radí jíst každé 2-3 hodiny. Je dle nich potřeba udržet rychlý metabolismus, abyste mohli více jíst a méně vážit. Díky tomu tělo prakticky neustále tráví a nemá prostor regenerovat. I když díky tomu (možná) hubnete.

Co se týče složení, u většiny lidí tvoří základ jídelníčku obiloviny, které mají mizivou výživovou hodnotu, avšak obsahují spoustu dráždivých látek, které spouští patologickou imunologickou reakci. Je ale mnohem praktičtější koupit si hotové pečivo. A když už se vaří, těstoviny jsou mnohem jednodušší na přípravu.

A co teprve mléčné výrobky, které skvěle chutnají, docela i vydrží a jsou ihned k dispozici.

Určitě znáte klasickou jídelní pyramidu, která dle mého názou stojí za mnoha onemocněními a také za mnoha miliony v kapsách magnátů jídelního a farmaceutického průmyslu:

Společnosti, které dominují jídelnímu průmyslu jsou si velice dobře vědomy, co musí jídlo obsahovat, aby si na něj konzumenti vytvořili závislost:

Cukr, který vystřelí inzulin do nebeských výšek. A právě tento vrchol je tak extrémně návykový, protože vyvolává pocit uspokojení a následně také touhu po další „dávce“.
Lepek, který obsahuje gluteomorfiny. Látky podobné opiátům (ano mezi opiáty patří třeba Morfium, nebo heroin).
Mléko má ve svém složení zase casomorfiny. Ty se váží na dopaminové receptory a vyvolávají pocit štěstí a touhu po dalším mléku.
Kofein, který způsobuje uvolňování dopaminu a adrenalinu. Vedle toho také blokuje působení adenosinu. Látky, jež způsobuje únavu. Skrze tyto mechanismy zlepšuje náladu, dodává energii, motivaci k práci a životu atd.

Vyřazení těchto potravin může vyvolávat příznaky, které se podobají abstinenčním příznakům při odvykání… agrese, pocity na omdlení, deprese, nevolnosti, zvracení, průjmy a další. Je naprosto pochopitelné, že tomuto se člověk nebude dobrovolně vystavovat a raději si dá vše, co si tělo aktuálně „žádá“. A proč by ne, když máme vše k dispozici 24 hodin denně.

My se však během léčby zbavíme těchto závislostí. Nebude to jednoduché, proto je celý program koncipován jako postupné zařazování změn.

Byla naše těla navržena tak, aby benefitovala z "umělých" jídel?

Já si to nemyslím a zkušenost pouze potvrzuje toto pravidlo. Chápu, že je těžké přiznat si závislost na jídlech jako je pečivo, sladkosti, nebo mléčné výrobky. Byla jsem v situaci, kdy jsem bezmezně toužila po tom dát si dortík, nebo čertvý chleba s máslem. Ale musíme se teď zamyslet.

Abyste vyrobili rohlík, musíte vypěstovat obilí, sklidit jej, vzít z něj zrno, zbavit jej slupek, rozemlít jej na mouku. Nutno podotknout, že většina pečiva, které si kupujete v supermarketech, je vyrobena z geneticky modifikovaného obilí. To obsahuje mnohonásobně více lepku než chléb, který jedly naše babičky.

Když máte mouku, vedle vody do ní musíte přidat dalších přibližně 30 ingrediencí, abyste vytvořili třeba rohlík jedné z největších (nejmenovaných) českých pekáren. Každé z těchto aditiv může dráždit střevo a spouštět imunologickou reakci namířenou proti nepřátelskému jídlu. A na závěr je nutné pečivo upéct, což se děje za vysokých teplot ničících další zdravé komponenty usnadňující vstřebávání zbylých živin z obilí.

Lepek má navíc naprosto úžasné vlastnosti, když změníte jeho strukturu procesem deaminace. Vznikne hmota, kterou lze slepit snad úplně vše. A právě ta se pak přidává do kosmetiky a také do jídla. Je to ale pro naše tělo zdravá živina?

Na pečivo namažeme máslo. Asi nemusím rozebírat, jakým způsobem se chovají krávy, od kterých mléko pochází. Samotné mléko, které je primárně určeno telatům, pak člověk vezme, pasterizuje, odstraní z něj celou řadu komponent a nahradí je. Tady ale cesta nekončí a dochází k dalšímu zpracovávání a přidávání chemikálií při výrobě sýrů, jogurtů, šlehaček atd.

Toto tvoří základ našeho jídelníčku. Kde jsou živiny, které jsou součástí enzymů, které mají na starosti miliony biochemických rakcí v našem těle? Kde jsou vitamíny, které se dobře vstřebávají pouze a jenom z jídla a které chrání naše tělo před rakovinným bujením, potažmo před poruchami imunity?

Je miska salátu k talíři těstovin dostatečná, aby pokryla potřeby lidského těla? Nene, není. Dokáží fortifikované potraviny nebo doplňky stravy plně nahradit živiny z jídla? Odpověď je bohužel ne.

Víte, jak vypadá jídelní pyramida, která respektuje metabolické a funkční potřeby lidského těla? 🙂

A já si moc dobře uvědomuji, že je v pohodlnosti naší doby nereálné, se takto stravovat do smrti. A to po Vás ani nebudu chtít. Určitě ne navždy.

Teď se ale léčíte. Podívejte se, jak jste zpracovali úkoly v prvním týdnu. Připoměňte si, proč jste se rozhodli ve svém životě něco změni. A uchopte léčbu skutečně komplexně a vezměte si z ní maximum.

Někteří z Vás uvidí první výsledky již v prvních dnech. Jiným to bude trvat déle. Zkuste se podívat, jak dlouho Vás již trápí nějaké obtíže. Kdy to přesně začalo. Kdy Vám tělo začalo ukazovat, že máte zpomalit a že mu není dobře. Kolik let trpělo?

Nebojte se, léčba nebude trvat stejně dlouho, tělo má obrovskou schopnost regenerace, když mu dáte, co potřebuje. Ale je nutné počítat s tím, že každá nerovnováha nějak zasahuje do fungování organismu. A čím více jich máte nastřádaných, tím déle tělu potrvá nabrat sílu, vše opravit a vrátit se ke zdraví.

Posedlost udržováním tělesné teploty

Vedle jídla nesmím zapomenout na posedlost udržováním tělesné teploty. Jákékoliv vystavení chladu si okamžitě asociujeme s onemocněním. Někteří lidé si po ránu musejí v zimě dát horkou sprchu, aby vůbec přežili cestu do práce. Byla jsem jedním z nich.

Toto nejsou podmínky, které svědčí našemu organismu. I cévy v sobě obsahují svaly. Díky nim se mění jejich šířka a právě tyto změny jsou podkladem reakce na chlad a teplo. Když cévy nebou trénovat, tyto svaly, stejně jako je tomu u svalů na nohách, zakrní. A vedle toho, že pak takový člověk nezvládá dobře chlad, má také zaděláno například na vysoký krevní tlak nebo infarkt myokardu.

A protože je tělo úzce spjato s duší, je potřeba zmínit i biochemii celého procesu. Každý pohyb svalů v našich cévách následuje kaskáda biochemických reakcí, které působí na náš mozek. Znáte ten pocit, když potřebujete jít ven na čerstvý vzduch, abyste se cítili lépe?

My opravdu potřebujeme být venku. Vnímat chlad i teplo, čerstvý vzduch, kyslík. Nejsme nastaveni na to, abychom žili v budovách. Jsme stvořeni proto, abychom žili 100% našeho čase venku. A tak si odpovězte, kolik času venku strávíte za celý týden v porovnání s časem, kdy jste v nějaké budově?

Překročit hranice svého komfortu, vystoupit z pohodlnosti… to není vůbec jednoduché. Vlastně to pro nás ani není přirozené. V tomto bludném kruhu civilizovaného světa nás totiž drží právě pravěký pud sebezáchovy.

Prostředí kolem nás se však za posledních pár set let dramaticky změnilo a naše těla neměla šanci adaptovat se na toxické jídlo a nevhodné podmínky k životu. Proto, abychom vystoupili z tohoto bludného kruhu, budeme muset opravdu zabojovat. Překročit vlastní stín a převzít zdraví do svých rukou.

Odpovědi hledejte v přírodě

Já dnes učím, jak se vrátit k přírodě. Je to něco tak přirozeného a jednoduchého, zároveň je to ale těžké. Lidé se mě ptají, jakou moukou mají nahradit mouku pšeničnou a odpověď „žádnou“ slyšet nechtějí. A ačkoliv si budeme vysvětlovat složité mechanismy, jak funguje naše tělo, v léčbě jídlem a přírodou uděláte nejlépe, když zachováte jednoduchost.

V přírodě neexistují budovy z cihel, koberce napuštěné chemikáliemi a podlahové topení. Ani nikdo nečistí trávu savem. V přírodě nevzniká svíčková omáčka s knedlíky ani těstoviny. Na stromech nerostou koláče a krávy nevyrábí máslo.

Když mluvím o návratu k přírodě v souvislosti s jídlem, mluvím o potravinách, které nám příroda dává tak jak jsou. Když mluvím o návratu k přírodě, mluvím o maximu času, který teď budeme trávit tam, kam skutečně patříme. Musíme poskytnout tělu a duši ty nejlepší podmínky k hojení.

Mé první krůčky za uzdravením

Když jsem se na začátku své cesty ponořila do studia autoimunitních onemocnění, bála jsem se cokoliv vzít do úst. Značně mi to zjednodušilo start, protože jsem nemusela řešit, zda se dokážu vzdát toho, co mám ráda. Strach z vývodu a života bez rodiny absolutně dominoval nad požitkem z jídla.

Velice jsem se zaměřovala na to, abych nejedla potraviny, které jakkoliv zpracoval člověk. Vyhýbala jsem se i olivovému oleji a ostátním za studena lysovaným olejům. Tepelně upravenou zeleninu jsem vnímala jako hmotu, ve které je vláknina a sacharidy, ale ostatní látky jsou mrtvé.

Jedla jsem jídlo tak, jak jej dávala příroda. Byl to balíček makroživin, který obsahoval také enzymy, vitamíny a minerály, jež napomáhaly vstřebání.

Dnes už to vidím jinak a prošla jsem transformací, která dala zelenou i jídlům, které jsem na začátku odmítala. Pár zásad jsem však zachovala:

Jídlo tak, jak jej dává příroda, je ten nejprospěšnější balíček živin.
Čím více jídlo člověk zpracovává, tím více tvoří potraviny, které dráždí imunitní systém.
Investice do přirozeného jídla je tou nejlepší investicí do zdraví.

Tepelné zpracování potraviny je něco, co dokonce doporučuji lidem, kteří netolerují živou stravu. Avšak našim cílem je dohojit střevo natolik, aby se živá strava stala základem jídleníčku. Jedině živá strava totiž obsahuje vše, co naše tělo potřebuje. A pokud chcete být do budoucna bez léků, bez bylinek a bez doplňků stravy, musíte všechny živiny dodat v jídle.

Tady mi budou oponovat lékaři tradiční čínské medicíny a ayurvédy. Tyto směry naopak doporučují vše vařit. A já proti tomu nic nemám ve chvíli, kdy člověk netoleruje živou stravu. Ale odpovězme si opět na otázku: „JE TO PŘIROZENÉ?“ A také na otázku: „Z JAKÉ DOBY A Z JAKÉHO PROSTŘEDÍ POCHÁZÍ TYTO NAUKY?“

Já sama využívám celou řadu bylin a technik východní medicíny. Stav svých klientů konzultuji i s lékaři ayurvédy a čísnké medicíny. Ale ze zkušenosti se mi bohužel ukazuje, že si naše doba žádá individuální přístup k civilizačním onemocněním, na které je východní medicína krátká. Tím hlavním aspektem je podvýživa a konzumace dráždivých potravin vyvolávajících prozánětlivý stav, se kterým si bylinky a koření většinou neporadí.

Představme si naše tělo jako chrám pro duši. Chrám, který stojí na 4 pilířích. O tento chrám se musíme dobře starat. Pokud jeden pilíř začne chátrat a my jej neopravíme, časem celý chrám spadne. Pilíř je však možné opravit pouze ve chvíli, kdy máme stavební kameny a odhodlání pustit se do práce.

Pokud dodáte špatný materiál, může se Vám podařit sloup opravit, nejspíš však brzy spadne celý chrám. Pokud se Vám nechce pracovat, můžete dodávat stavební kameny, ale budou tam jen tak ležet a chrám bude nadále chátrat.

Proto teď vezměte stavební kameny, které Vám dává příroda. Začněte pracovat na zhojení těla a zapojte do toho i svou mysl. Spojte se se svým tělem a dokážete „nemožné“. Budete léčit „nevyléčitelné“. 🙂

Příroda jako naše matka

Kdysi jsem četla knihu „Magické dítě“, která mluvila o vývoji a výchově dětí. Autor v ní popisoval tzv. matrici. Matrice byla jistota, která dítěti a následně člověku poskytovala bezpečný prostor k učení a poznávání světa. Nejprve byla matricí děloha, po narození matka a později příroda. Příroda vlastně nahradila jistotu v podobě matky a poskytla člověku prostor pro nové učení.

Proto teď zapomeňte na přemýšlení o tom, z jaké mouky budete péct oblíbený koláč. Tento program trvá pouze pár týdnů. Následně možná budete muset v určitě míře pokračovat, ale je to o tom, najít si nový životní styl bez nemoci. Ten je pro každého z nás někde jinde a mým záměrem je pomoci Vám do tohoto bodu dojít.

Nejprve ale musíme vyléčit tělo a duši. A k tomu se musíme přiblížit k přírodě. Dejte si za cíl v následujících několika týdnech jíst alespoň z 80% jen jídlo, které dává příroda. Část můžete tepelně zpracovat, ale to je ten jediný zásah, který uděláte. Vyhraďte si jeden nebo více dní v týdnu, kdy se budete stravovat na 100% tak, jakobyste byli lovcem na divokém ostrově.

Choďte do přírody co nejvíce to půjde. Vnímejte ji všemi smysli a spojte se s ní:

Vdechujte voňavý vzduch, ze kterého vaše tělo tvoří životní energii. Ano tak tomu skutečně je a já vám to za pár dní ukážu i po biochemické stránce 🙂
Nekoukejte venku do mobilu, ale rozhlédněte se po okolí. Sledujte stromy, řeky a ptáky.
A poslouchejte, jak ptáci prozpěvují, jak šumí tráva a listí stromů.
Dotýkejte se mechu, objímejte stromy a lehněte si do trávy.
Utrhněte si lesní malinu nebo borůvku, napijte se ze studánky.

Když do hry zapojíte všechny smysly, budete prožívat každý okamžik. Stejně jako si mnohem více užijete setkání s přáteli, když si společně dáte něco na zub. Zapojíte tak čich, zrak, sluch, hmat i chuť.

Chci, aby ta Vaše cesta ke zdraví byla parádní jízda, která Vás přivede k sebelásce a k tomu, že si na sto procent užijete každý okamžik. Vytěžte maximum z pozitivních emocí a hledejte poučení v těch negativních. A pokud nebudete vědět kudy kam, vraťte se k přírodě. 🙂