Jedy z jídla a vody
Doba Jedová, Svět Non Toxic… to všechno jsou publikace, které se zabývají vlivem našeho prostředí na zdraví a život. Klíčový aspekt celostní léčby, který tvoří základnu podpory všech orgánových soustav v našem těle.
Voda a jídlo jsou elementy, které naše tělo potřebuje k přežití. Voda a jídlo mohou být medicínou. Ale i jedem, který nás pomalu zabíjí. Nejen v kontextu dráždivosti, když mluvíme o zpracovávaných a geneticky modifikovaných potravinách. Jejich nebezpečí číhá také ve kvalitě surovin, které denně konzumujeme.
Zvířata se dnes většinou nepasou na zelených lukách panenské přírody. Naše planeta je zamořená chemikáliemi a plasty, které se zabudovávají do struktury rostlin i živočichů, kteří ji obývají. A to nám vůbec není přirozené.
Imunitní systém moc dobře ví, jak jsou pro nás toxické látky z prostředí nebezpečné. Zákonitě na ně reaguje. Toxiny také zatěžují naše orgány detoxikace a narušují naši hormonální signalizaci.
Prakticky kdykoliv, když budete přemýšlet na celostním řešením chronického onemocnění, mějte na paměti jednu z nejdůležitějších zásad:
Omezte expozici látkám, které mají potenciál onemocnění spouštět!
Doplňky stravy na podporu jater vám nepomůžou, pokud bude vaše tělo denně trpět pod nánosy chemikálií. Hormonální terapie vám nepomůže, pokud budete denně vystavováni vysokým dávkám ropných produktů, které mimikují hormony. Probiotika nebudou fungovat, pokud denně budete konzumovat látky, které zabíjí vaše přátelské bakterie. A takto bych mohla pokračovat velmi dlouho.
Pojďme se teď raději prakticky podívat na to, co všechno se může ukrývat ve vodě a v jídle a hlavně, jak s touto informací naložit tak, aby to pro vás bylo uchopitelné. Zítra se pak budeme věnovat netoxické domácnosti a kosmetice.
Voda
Voda je jedním z nejdůležitějších prvků našeho života. Bez jídla vydržíme i několik týdnů, bez vody jen pár dní. Při narození jsme tvořeni až z 90% vodou a průměrný dospělý člověk má v sobě přibližně 60% vody. Všechny biochemické reakce v našem těle, v těle zvířat, ale i rostlin, probíhají vždy ve vodném prostředí.
Vyvstává ale otázka: „Jaká voda je ta správná?“ Když se totiž podíváme, jak vypadají naše řeky a jezera, má to do pitné vody daleko. Velmi ráda poslouchám, když má babička vypráví o svém dětství. A nikdy nezapomene zmínit, že když byla mladá, byly potoky tak čisté, že se z nich mohla kdykoliv napít. Je smutné, že dnes je něco takového nereálné. A ne jen z důvodu infekcí, které naše vodné plochy zamořují.
Voda, která teče v našich kohoutcích je do vodovodních řádů z většiny přivedena z řek, nádrží a podzemních vod. Je čištěna a desinfikována. A je také kontaminována mnoha látkami, které mohou negativně ovlivňovat naše zdraví. Látkami, které nasává z půdy, ale také z potrubí.
Denně by měl dospělý člověk procházející detoxikační kůrou vypít alespoň 8 sklenic čisté vody. Pojďme se tedy ujistit, že půjde o látku, která uzdravovací proces podpoří a nebude jej naopak narušovat.
Voda v mém příběhu
Já se v minulosti nikdy nezamýšlela nad tím, co všechno plave v tekutině, která denně prochází mým zažívacím ústrojím až do krevního řečiště a k orgánům. Když byla voda průzračná, nepěnila a výrazně nesmrděla, prostě jsem jí pila tolik, kolik hrdlo ráčilo. Ani ve snu mě nenapadlo, že právě voda poškozuje má střeva, která mě v následujících letech „zradila“.
V 16 ti letech jsem pak pod tíhou perfekcionismu a důrazu na výkon podlehla bulimii. Ta se občas vystřídala s anorexií. Tyto „dámy“ měly jednu věc společnou. Hledaly způsoby, jak zasytit mé tělo tak, aby nepřibralo ani deko. Jako ten nejlepší a hlavně nejzdravější způsob se nabízela voda, které jsem v té době pila klidně 4 litry denně. Voda lákala svou čistotou, kterou jsem spatřovala v průzračnosti.
Prolévala jsem se kohoutkovou vodou, která vedle molekul H2O obsahovala taky chlór, těžké kovy, pesticidy, léky a hormony. Těžko říct jakou měrou se tato zdánlivě zdravá voda podílela na tom, že u mě ve 22 letech propukla ulcerózní kolitida. Co ale vidím je, že když lidé s autoimunitním onemocněním nebo alergií začnou řešit vodu, jejich stav se často zlepší.
Já ve svém uzdravovacím procesu kombinovala velké množství léčebných nástrojů a je pro mě dnes těžké procentuálně určit, co mi pomohlo více a co méně. Ale jsem si jistá, že uvědomění o vodě sehrálo velkou roli. Manželovi se například po tom, co jsme přestali pít kohoutkovou vodu, dramaticky zmírnila sezónní alergie na pyly.
Co všechno najdeme ve vodě?
Voda je rozpouštědlo. To znamená, že v ní plave celá řada molekul, které nejdou vidět, ale jsou přítomny. Nejde o koncentrované formy, ale i minimální množství látek, jako jsou například těžké kovy, může u citlivých lidí způsobovat obrovské zdravotní problémy.
Nebezpečné látky, které jsou součástí vody z kohoutku:
- Sloučeniny chlóru,
- těžké kovy (olovo, rtuť, …),
- léky (z továren, ale také z například z moči žen, které užívají hormonální antikoncepci…),
- pesticidy, herbicidy, fungicidy…,
- mikroorganismy,
- plasty,
- těkavé organické sloučeniny (benzen, ethylen-glykol, formaldehyd…),
- a další toxické látky z průmyslu, kosmetiky apod. Pojďme se teď podívat na každý z těchto faktorů, kdy Vám alespoň lehce přiblížím, jak může jejich přítomnost poškozovat naše zdraví a sabotovat celostní léčbu.
Chlór v pitné vodě a autoimunitní onemocnění
Chlór je halogenní prvek, který se používá k desinfekci vody. Je pochopitelné, že je v dnešní době, kdy jsme řeky a potoky znečistili tak, že se voda z nich nedá pít, nutné používat prostředky, které vodu očistí. Chlór se nabízí jako vskutku levné a jednoduché řešení. Ale jak už to bývá, takovéto řešení není až tak jednoduché a když si představíme, kolik peněz stojí léčba onemocnění, které chlór v pitné vodě může způsobovat, nejde ani o záležitost levnou, naopak.
Chlór, který je bohužel součástí vody z kohoutku, ovlivňuje fungování našeho imunitního systému. Vede k potlačování imunitní reakce, čímž zvyšuje náchylnost k infekcím. Je potřeba si uvědomit, že právě infekce může mít na svědomí spuštění autoimunitního onemocnění. Infekcím se podrobně budeme věnovat v závěru programu, dnes si ale odnesete důležitou zásadu v jejich řešení. Podporujte obranyschopnost organismu všemi možnými způsoby.
Vedle imunosuprese (potlačování imunity) mohou sloučeniny chlóru naopak aktivovat T-lymfocyty a vyvolávat tvorbu zánětlivých cytokinů. A zánět, jak je známé, je podkladem vzniku jak autoimunit, tak celé řady „civilizačních“ onemocnění.
Nicméně chlór je vedle molekul H2O a minerálů tou nejbezpečnější komponentou pitné vody!
Předpokládám, že už teď začínáte uvažovat nad tím, jak vodu očistit. Nebojte, dostaneme se k tomu. Předtím se ale pojďme podívat na další obyvatele kohoutkové vody.
Těžké kovy
Pod těžkými kovy si člověk může představit ledacos. V případě pitné vody půjde o stopová množství prvků jako je olovo, arsen, rtuť apod. Těžké kovy však mohou i v minimálním množství způsobovat velké zdravotní obtíže u citlivých lidí. Problematice těžkých kovů se budeme věnovat v závěru tohoto týdne. Teď alespoň jmenovitě kovy, které najdeme v kohoutkové vodě:
- Kadmium
- Olovo
- Arsen
- Měď
- Rtuť
Léky
Od doby, co mi bylo diagnostikováno autoimunitní onemocnění, jsem až do chvíle, kdy jsem se rozhodla skutečně uzdravit, užívala léky. S domněnkou, že udrží chorobu na uzdě. Přijala jsem fakt, že ulcerózní kolitida nelze léčit a dala jsem se na cestu potlačování jejich příznaků. To mě dovedlo do hrozného stavu.
Měla jsem začít užívat nové léky, které byly silnější než ty, které mi můj doktor předepsal na počátku léčby. Jejich vedlejší účinky však pro mě byly hrozivé. Bylo mi 28 let a měla jsem zahájit doživotní devastující léčbu. A tak jsem řekla ne. Vzala jsem zdraví do svých rukou a našla způsob, jak se vyléčit.
Jaký by ale mělo smysl odmítat užívání léků, kdybych je do svého těla denně vstřebávala z vody?
Ano, kohoutková voda obsahuje chemikálie z farmak. Samozřejmě ne v takovém množství, jako když zobeme tabletky. Ale i malé koncentrace těchto látek mohou způsobovat drobné změny v biochemické signalizaci našeho těla. Postupně se zvýrazňující nerovnováha pak může sama o sobě vyústit v autoimunitní onemocnění.
Léky, které nejčastěji najdete v „pitné vodě“:
- Antibiotika,
- léky proti bolesti (Ibalgin a spol.),
- hormonální přípravky
- antidepresiva, …
Naše populace je léky přímo promořena. Ženy běžně užívají hormonální entikoncepci. Téměř každý nosí v peněžence Ibalgin, nebo jiný prášek na bolest. Nemluvě o seniorech, kterým se medikace předepisuje ve velkém množství a účinky různých preparátů se pak se navzájem bijí. Čím dál více dětí a teenagerů trpí chronickými chorobami a léky na ně začínají užívat dávno před dosažením dospělosti.
Osobně jsem se rozhodla, že se budu léčit skutečně celostně a za pomocí přírody. Do té žádné léky a chemikálie nepatří. Ani ve stopovém množství.
Pesticidy, herbicidy, fungicidy…
Chemikálie, které se hojně používají k postřikům a které se také dostávají do pitné vody. Asi tu nemusím rozebírat, jak velmi toxické jsou tyto látky, které se díky své struktuře rychle a efektivně vstřebávají do našeho těla. Před tím však projdou střevem.
A protože byly navrženy tak, aby ničili bakterie, viry a houby, dělají úplně to stejné v našem střevě. Systematicky hubí mikroflóru, která je klíčová k udržovaní střevního zdraví. A jak už jsem psala výše, bez zdravého střeva se nám nepodaří podchytit autoimunitní onemocnění.
Další zdravotní rizika požívání pesticidů, herbicidů, fungicidů a podobně:
- Neurologické potíže a onemocnění nervové soustavy,
- Kožní onemocnění,
- Rakovina,
- Narušení hormonální signalizace v těle,
- autoimunitní onemocnění, …
Mikroorganismy
Mikroorganismy, jako jsou bakterie, viry a houby, vždy byly a nadále budou kolem nás. Raději než úzkostlivě dezinfikovat vše okolo, včetně pitné vody, bychom se měli zaměřit na podporu naší imunity, která se s patogeny ve většině případech sama vypořádá. Avšak se znečištěním vody se na scéně objevují i mikroorganismy, které mohou způsobit velké zdravotní potíže. Proto je důležité věnovat pozornost tomu, jakou vodu pijeme.
V našich končinách, když mluvíme o kohoutkové vodě, nejsou mikroorganismy většinou problém. Mnohem větší potíž nastává ve chvíli, kdy se snažíme vodu desinfikovat a spolu s nebezpečnými patogeny hubíme i ty, které potřebujeme k udržování zdraví.
Plasty
Světové statistiky poukazují na fakt, že ve všech vodách na planetě, jsou přítomny mikroplasty. Mikroskopická vlákénka, která se uvolňují z plastových lahví, sáčků, krabiček, hraček, oblečení, nádob a dalších předmětů, které nás v obrovském množství obklopují.
Plasty jsou super. Jsou lehké, skladné, pevné, mohou být průhledné… Ale přináší s sebou také obrovské množství nezanedbatelných zdravotních rizik.
Spolykané plasty mohou:
- poškozovat orgány,
- kompromitovat funkci imunitního systému,
- narušovat hormonální signalizaci v těle,
- poškozovat plíce,
- způsobovat rakovinu,
- snižovat fertilitu,…
Vědci předpokládají, že každý z nás za den „sní“ více než 100 000 částeček mikroplastů. Některé z těchto částeček zasahují do vývoje mozku plodu. V překladu to znamená, že polykání plastů ovlivňuje budoucí inteligenci a život našich dětí.
Těkavé organické sloučeniny (VOCs)
Do skupiny VOCs patří celá řada chemikálií, které mohou dráždit oči a dýchací cesty, způsobovat dušnost, bolesti hlavy, únavový syndrom, nevolnosti, motání hlavy a kožní potíže. Dlouhodobá a chronická expozice, nebo vyšší koncentrace těchto látek, poškozují orgány jako plíce, játra, ledviny a mozek.
U citlivých jedinců mohou tyto chemikálie spouštět astma. VOCs jsou navíc karcinogenní.
Zkrátka a dobře, VOCs jsou látky, jejichž expozici se v dnešním světě bohužel nelze úplně vyhnout. Číhají na nás ve stavebních materiálech, ze kterých máme zhotovené domy. V pohodlných a barevných kobercích a v nábytku… a bohužel také v pitné vodě.
Filtrujte vodu!
Je pár věcí, které doporučuji každému člověku z autoimunitním onemocněním… vyřadit lepek, řešit psychické rozpoložení… A FILTROVAT VODU.
Je možnost pít i vodu z lahví. Avšak nákup skleněných nádob by vás přišel mnohem dráž než filtr. A většina balených vod bude v plastových flaškách. Je to asi lepší než kohoutková voda. Vyvarujete se pití pesticidů, těžkých kovů, chlóru a dalších chemikálií. Plasty tu však s velkou pravděpodobností budou ve vyšší koncentraci, než ve vodě z kohoutku. A co dělají plasty? To jsem psala výše.
Dle mého názoru je nejlepší vodu filtrovat. Ceny filtrů se pohybují od pár stovek až po několik tisíc.
Ultrafiltrace- NANO FILTR
jsou filtry na vodu, které využívají princip filtrace přes membránu. Membrána má velmi malé póry o velikosti 0,01 mikrometru. Utra filtrace dovede z vody odstranit viry a bakterie. Zároveň je však ve vodě zachováno složení minerálních látek. Výhodou ultra filtrace je oproti reverzní osmózy také menší množství odpadní tekutiny a vyšší produkce čisté vody. Ultra filtrace je nabízena ve dvou provedeních. Jako kompaktní pod-dřezové řešení nebo ji lze připojit k hlavnímu rozvodu vody.
O vhodnosti toho, jaký filtr zvolit pro vaši domácnost, se můžete přímo poradit s firmou, která filtry vyrábí.
V rámci těchto firem můžete využít 10% slevy. Do objednávky zadejte kód NONTOXIC10.
Vodní filtr Berkey
Tyto filtry dovedou z vody odstraňovat škodlivé patogenní bakterie, cysty, parazity a chemické toxické látky jako je chlór. Ve vodě také zůstávají potřebné minerály. Filtry Barkey však nemají certifikaci na záchyt mikroplastů a léků.
Konvice Oása
Pokud aktuálně nemáte dostatek finančních prostředků na filtr, můžete si pořídit filtrační konvici. Stejně jako Barkey nemá certifikaci na filtraci mikroplastů a léků, ale jde o efektivní a ekonomické řešení do začátku.
https://www.sana-store.cz/filtracni-konvice-oasa-fam1-chlor?locale=cs
Toxiny z jídla
- „JEDY“ z jídla jsou většinou chytře schované chemikálie, které najdeme především v průmyslově zpracovaných potravinách.
Jak je poznáme?
Tím nejjednodušším poznávacím znamením jsou barevné plastové obaly, které se pyšní obsahem látek jako je sorban draselný, dusitanové soli (nitráty), barviva, aromata, éčka, dextróza, glutamát sodný apod. Nejčastěji tyto látky najdeme v potravinách jako jsou hořčice, kečupy, paštiky, konzervované ryby v rostlinném oleji, různé omáčky, dresinky, muesli, jogurty, sušenky, salámy, šunky, čokolády atd.
* Výjimka: konzervované ryby ve vlastní šťávě (sardinky, makrela, sleď) a tresčí játra ve vlastním oleji bez zauzení.
Glutamát sodný je sodná sůl kyseliny glutamové. Typicky se hromadí v mozku, kde proniká do nervové tkáně a způsobuje zánět. Glutamát je důležitým neurotransmiterem, tedy látkou, díky které se přenáší nervové signály. Pokud je však jeho koncentrace v nervové tkáni zvýšená, oslabuje ji a poškozuje.
Přísady označené jako aromata dochucovadla, barviva a konzervanty, byť přírodní, mohou obsahovat nebezpečné chemické látky.
Příkladem jsou:
- Sorbany – sorban drasený E202 (škodlivost 3, max hodnota škodlivosti je 5) se používá jako konzervant, abys se v potravinách nerozšířila plíseň nebo kvasinky. Nachází se jak v průmyslově zpracovaných potravinách, tak v kosmetických a drogistických přípravcích. Najdeme je také v sušeném ovoci, víně a v sýrech.
- Dusičnany a dusitany (nitráty a nitrity) – fungují jako konzervanty s antimikrobiálními vlastnostmi. Tyto konzervanty pro naše tělo nejsou bezpečné, protože se v těle rozkládají na karcinogenní sloučeniny. Najdeme je ve slanině, párcích, rohlíkách, lahůdkách, ceráliích, v pivu, víně. V přirozeně se vyskytují v hlávkovém salátu, špenátu, celeru apod.. Proto lidé, kteří trpí atopickým ekzémem nebo HIT (histaminovou intolerancí), by měli ponížit množství této zeleniny, jelikož mohou na ně reagovat. ¨
- Aromata – slouží k vylepšení chuti jídla. Umělé aromata mohou způsobovat mnoho zdravotních potíží. Např. Diacetyl, který se nachází v popcornu, aby napodobil chuť skutečného másla, tak bylo zjištěno, že může způsobovat dýchací potíže. V potravinách se aromata mohou používat v malém množství, tudíž aromata najdete v mnoha potravinách – sýry, káva, pečivo, polotovary, džusy, koření, atd..
- Aspartam – Pro zvýšení sladkosti produktu BEZ PŘIDANÉHO CUKRU. Aspartam patří mezi nebezpečné látky. Umělé sladidla zvyšují riziko onkologických onemocnění a metabolických poruch, jako je cukrovka. Někteří lidé nedokáží složky aspartamu dobře rozložit. Obsahuje fenylalanin (jedná se o aminokyselinu, která se nachází v aspartamu), který někteří jedinci ho nedokáží zmetabolizovat. Najdeme ho v dietních produktech, žvýkačkách, u potravin s nulovými kaloriemi.
- Glutamáty – Nachází se v průmyslově zpracovaných potravinách. Přidávají se pro zvýraznění chuti.
- Benzoát (benzoát sodný) – Jedná se o potravinářský konzervant, který mí antimikrobiální a antimykotické vlastnosti. Benzoát inhibuje trávicí enzymy. Můžete z toho důvodu pociťovat příznaky špatného trávení, trávicí potíže, bolesti hlavy. Mohou také vyvolat astma a i příznaky ADHD. Najdete ho v mléku, masu, nápojích, dresinkách, marmeládách, nakládaných okurkách, koření, sirupech a margarínech. Často se přidává i do kosmetických přípravků, kdy tento konzervant může zapříčinit podráždění Vaší kůže.
- Karagenany – Se získávají z určitých mořských červených řas (nejčastěji z tzv. Irského mechu) přidáváním etanolu, metanolu nebo isopropanolu nebo působením horké zásadité vody., které mohou lidé snadno vstřebat. Degradovaná forma karagenanu může být pro náš organismus zvýšeným rizikem rakoviny. U jedinců, kteří trpí trávicími komplikacemi či onemocněním gastrointestinálního traktu může zhoršit jejich stav. Nejčastěji ho najdete v uzeninách, v některých mléčných výrobcích, ve zmrzlině, ale také i v kojenecké výživě.
- Emulgátory – jsou přídatné látky, které jsou určené ke zvýšení trvanlivosti tím, že umožňují snadné smíchání nesmíchatelných činidel, jako je olej a voda. Najdeme je v margarínech, majonézách, zmrzlině, žvýkačkách, smetaně, salátových dresincích a pečivu. Emulgátory dále změkčují cukrovinky, stabilizují tuky, snižují prskání oleje při smažení, kontrolují viskozitu tekuté čokolády, zlepšují rozpustnost instantních nápojů.
- Fosfáty, kyselina fosforečná – Tyto syntetické potravinářské přísady jsou ve střevech absorbovány a nejsou považovány za bezpečné. Jsou spojovány s kardiovaskulárními a ledvinovými komplikacemi. Kyselina fosforečná je spojována se zvýšeným rizikem osteoporózy, protože inhibuje rychlost vstřebávání vápníku do těla. Fungují jako „změkčovače“ masa. Najdeme je v nakládaném mase, sýrech, ve vajčných výrobcích nebo v některých mléčných výrobcích.
- Siřičitany – Jsou přirozenou součástí lidského organismu. Vytvářejí se v těle katabolickým zpracováním potravin obsahující síru. V potravinách, které přirozeně obsahují siřičitany najdeme např ve víně (v důsledku fermentace vína). Ale v dnešní době bývají přidávané jako aditiva. Jedná se o chemické přísady, které jsou nastříkány na potraviny, aby se zabránilo růstu bakterií, inhibují enzymové hnědnutí, mají bělící účinek, zlepšují vlastnosti těsta, apod.. Přidávané siřičitany se definují jako oxid siřičitý a četné anorganické siřičitanové soli, které mohou uvolňovat za vhodných podmínek oxid siřičitý. Siřičitany mohou způsobit závažné alergické reakce. Najdete je nejčastěji v sušeném ovoci, brambůrkách.
- Sójový lecitin – Sójový lecitin je vedlejším produktem při výrobě sójového oleje, ale může být také získává z vajec, řepky nebo ze slunečnicových semen. Sójový lecitin vyžaduje použití škodlivých chemikálií během procesu extrakce. Proto bychom se sójovému lecitinu měli v potravinách vyhýbat. Jedná se o emulgátor používaný k zabránění oddělení přísad. Najdete ho v pečivu, zmrzlinách, margarínech a čokoládách.
Průmyslově zpracované potraviny bývají levné (ne vždy!) a velice dobře chutnají. Dokáží „ošálit“ a poničit chuťové pohárky. Když potom okusíme „opravdovou“ potravinu bez dochucovadel, nechutná nám. Toto často vídáme u dětí, které průmyslově zpracovávané potraviny, včetně sladkostí, pravidelně konzumují.
Je nezbytně nutné začít číst etikety všech potravin, které kupujete a které vkládáte do úst. V tomto programu budeme konzumovat pouze čerstvé a nezpracované potraviny. Pro spoustu lidí to znamená, že se budou muset vzdát velké většiny jídel, které pravidelně konzumují. Snídaňových muesli a jogurtů, instantních obilných kaší, konzervovaného masa, uzenin a párků, paštik, konzervovaných omáček, majonéz, kečupů a salátových zálivek, ztužených tuků a pomazánek, sušenek atd.
Zkrátka řečeno, budeme jíst OPRAVDOVÉ potraviny z přírody a budeme eliminovat vše, co je „uměle“ vyráběné a nevzniká jinde, než ve vaší kuchyni. Vyvarujeme se tak jídlům, které jsou toxické či vyvolávají zánět. Čerstvé potraviny, které budeme jíst, nebudou stresovat naše tělo a imunitní systém. Naopak nás vyživí díky obsahu vitaminů, minerálů, vlákniny, kompletních bílkovin, tuků a sacharidů. Pouze taková strava má potenciál uzdravovat.
Které oleje a tuky jsou ty správné?
Součástí průmyslově zpracovaný produktů jsou také rafinované oleje, trans-tuky a ztužené oleje. Rafinované rostlinné oleje jako např. kukuřičný, sojový, slunečnicový a řepkový olej obsahují ve velkém množství zánětlivé omega 6 tuky. Do skupiny karcinogenních a zdraví poškozujících tuků patří veškeré margaríny a produkty, které je obsahují.
Prozánětlivé tuky a oleje je potřeba ve stravě omezit a postupně nahradit kvalitním extra panenským olivovým olejem, extra panenským kokosovým olejem a avokádovým olejem. Například kokosový olej obsahuje množství protizánětlivé kyseliny laurové. Tuku, který se nachází i v mateřském mléce.
Infekce v jídle
V potravinách se mohou množit mikroorganismy, čemuž je potřeba věnovat pozornost zejména u lidí s oslabeným zažívacím ústrojím a u osob s histaminovou intolerancí. Důvodem je nejčastěji skladování potravin nebo jejich nedostatečná tepelná úprava. Patogenní mikroorganismy se mohou přemnožit zejména v mase, zelenině, ovoci, mléčných výrobcích, vejcích i rybách. Jde o potraviny, které mají tendenci podléhat rychlému kažení.
Patogenní mikroorganismy jsou příčinou otravy jídlem, nebo různých trávicích potíží. V případě oslabeného jedince mohou přecházet do chronicity a způsobovat vleklé zdravotní obtíže. Mezi bakterie, které nejčastěji infikují trávící systém patří Salmonella, Escherichia coli, Listeria, Clostridium botulinum a Campylobacter.
Infekce mohou stát za spuštěním autoimunitní reakce. Lidé trpící autoimunitním onemocněním bývají náchylní k infekčním nákazám. Proto
buďte i opatrní a vždy vše dobře omývejte vodou, tepelně upravujte a zbavujte zeleninu a ovoce slupek. Uchovávejte potraviny v chladu, pravidelně perte utěrky, dostatečně tepelně upravujte maso, udržujte lednici v čistotě. Pracovní plochy v kuchyni mějte čisté a to nejdůležitější, UMÝVEJTE SI RUCE.
Salmonella se může skrývat v syrovém mase nebo v nedovařeném mase, ale i ve vejcích, nepasterizovaném mléce, syrové zelenině a ovoci.
E.Coli také často kontaminuje potraviny. Může se ukrývat v syrovém či nedovařeném mletém mase, nebo na neomytém ovoci,
zelenině a v kontaminované vodě.
Lysterií můžete najít v sýrech, mořských plodech, v párcích v rohlíku, v lahůdkách, ale také v syrových klíčcích.
Campylobacter se může nacházet v kontaminované vodě, nepasterizovaném mléce, syrovém mase a na zelenině.
Parazité
Parazité jsou další skupinou mikroorganismů, které často detekujeme, když u někoho testujeme mikrobiom. Jedním z takových parazitů je Blastocystys hominis. Blastocysta je parazit, který se běžně vyskytuje v našich střevech. Mnozí z nás ani neví, že jej ve střevech máme a nečiní nám žádné potíže.
Pokud ale máte predispozici k autoimunitnímu onemocnění nebo se s autoimunitním onemocnění potýkáte, blastocysta pro vás problémem být může. Infekce blastocystou bývá spojována především s autoimunitou štítné žlázy, střev, kloubů, nervové soustavy a kůže. Může způsobovat tyto klinické problémy:
- Nadýmání
- Průjem
- Nevolnost
- Alergické
reakce, časté intolerance - Ekzémy
- Autoimunitní onemocnění, …
Tak a to už je dnes vše. Neočekáváme, že hned půjdete do obchodu a koupíte si vodní filtr. Začněte teď u stravy, zaměřte se na skutečné potraviny a hlídejte si jejich čistotu. Jídlo může být medicína, tak toho v maximální možné míře využijte :-).