Kdybychom vzali lidské střevo a rozprostřeli jej celé na zem, získali bychom asi 400 metrů čtverečních plochy, což je přibližně velikost dvou tenisových hřišť. Je to plocha, na které dochází ke stovkám procesů, mající za úkol vstřebávání živin, produkci hormonů atd. Dále je sliznice střeva místem, kde sídlí komenzální bakterie, mající nezastupitelnou roli v údržbě rovnováhy vnitřního prostředí lidského těla.
Když jsem začínala se svým procesem uzdravování, hledala jsem příčiny rozvoje onemocnění. Našla jsem stovky různých teorií, které popisovaly jak choroba vzniká a jak dojít k uzdravení. Vybrala jsem si z této skupiny ty, díky kterým měli různí lidé po světě skutečné výsledky.
Výstup z tohoto mého osobního výzkumu byl jasný. Lidé, kteří se onemocnění zbavili měli společnou komponentu své cesty, a to změnu stravovacích návyků.
V době, kdy jsem se na tuto cestu vydávala, nebyl v ČR na toto téma téměř žádný dostupný materiál. Když jsem ale zabrousila do zahraničí, našla jsem pojem “Leaky gut”, tedy “zvýšená propustnost střevní stěny” a s ní související imunitní reakce. Co je to “Leaky gut” popisuji ve článku diagnóza „leaky gut“ jako původce onemocnění.
Zde bych se chtěla zaměřit na narušování kontinuity střevní bariéry vlivem konkrétních potravin, a to těch, které svým složením přímo způsobují zvýšenou propustnost střevní stěny, jež vede k průniku nestrávených částí jídla a bakterií do krevního oběhu. Nebudu zde zmiňovat další velkou skupinu potravin, které ovlivňují kvalitu střevní mikroflóry a tím se nepřímo také na syndromu „Leaky gut“ podílí.
Sliznice střeva je tvořena pouze jednou vrstvou buněk, které jsou chráněny hlenem, antimikrobiálními působky, protilátkami, atd. Více ve článku diagnóza „leaky gut“ jako původce onemocnění. Průchod molekul z prostředí střeva do krevního oběhu a dále ke tkáním se děje dvěma způsoby:
- Skrze spoje mezi jednotlivými buňkami – specializované proteinové spoje nazývané TJ junkce
- Skrze buňky střevní sliznice– transport molekuly z vnější strany sliznice do vnitřního prostředí organismu
Díky těmto mechanismům je zajišťována komunikace mezi vnějším a vnitřním prostředím lidského těla a je nesmírně důležitá při budování správně fungujícího imunitního systému. Látky z potravy a také prospěšné bakterie střevní mikroflóry jsou tímto způsobem prezentovány imunitním buňkám, které se s nimi seznámí a vědí, že jsou to „kamarádi“ a není tedy třeba na ně reagovat.
Pokud se však propustnost stěny zvýší, dá tak průchod úplně jiným molekulám, než na které je náš imunitní systém zvyklý. A protože se jedná o vysoce efektivní obranný systém, začne proti těmto vetřelcům bouřlivě reagovat, a to v místech, kam je krev dopravila, tedy v konkrétních cílových orgánech.
Které konkrétní potraviny tedy přímo způsobují tento stav, potažmo stojí za rozvojem či aktivitou onemocnění?
-
Jídla snižující propustnost střevní stěny, tedy ta která nás chrání
- Glutamin– aminokyselina, která upevňuje integritu střevní stěny, navíc má také protektivní účinek proti působení alkoholu a vykazuje léčebný efekt na poškozené sliznici u IBD. Více se této látce věnuji v knize Léčba střevních onemocnění. Glutamin je obsažen v hovězím a kuřecím mase, v rybách, mořských plodech a vejci. Dále jej najdeme v rostlinných zdrojích jako jsou fazole, kořenová zelenina, zelí, špenát, papaya, kapusta.
- Vitamín D- obsažen hojně v rybách, mořských plodech, žloutcích, houbách, ale i v např. v zelí a dalších rostlinných zdrojích.
- Vitamín A- rybí olej, vejce, žluté ovoce a zelenina, zelené potraviny, …
- Flavodoidy (zejména Quercitin)- chemické sloučeniny, které najdeme ve všech zelených potravinách, ovoci, zelenině a bylinkách. Jedná se o silné antioxidanty, které chrání buňky před volnými radikály, brání růstu nádorových buněk, posilují imunitní systém a podporují detoxikaci střevních buněk. Quercitin sám o sobě je výborný doplněk stravy v boji s projevy sezonní alergie.
- Zinek– mimo jiné je nezbytný k přežívání a funkci buněk střevní sliznice, obsažen v mase, luštěninách, semínkách a oříšcích, bramborách…
-
Jídla zvyšující propustnost střevní stěny, tedy ta, která jsou „nebezpečná“
- Lepek– způsobuje zvýšenou propustnost střevní stěny a po průniku do organismu je sám o sobě významným spouštěčem lokální alergické reakce v lymfatické tkáni sliznice, jako je tomu u Celiakie. V případě, že se dostane do krevního oběhu, způsobuje také systémové imunitní reakce, které následně poškozují orgány.
- Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem- najdeme v živočišných tucích
- Chitosan- látka často užívaná v jídelním průmyslu, dále také přidávaná do preparátů na hubnutí, v přírodě se vyskytuje v kostrách korýšů
- Alkohol a jeho metabolit acetaldehyd
Jídlo má přímý vliv na zvýšeni propustnosti střevní stěny, sekundárně se tedy podílí na imunitní odpovědi našeho těla. Jedná se o velice komplexní proces, ve kterém samozřejmě hraje roli spousta dalších faktorů. Je však evidentní, že by dietetická opatření měla hrát důležitou roli v našem procesu uzdravování.
